Zdejší studenti se totiž rozhodli ověřit, kolik lidí se vejde do jednoho pokoje na kolejích univerzity. Kýžené číslo je 88!
Spontánní nápad
„Napadlo nás to takhle jednou večer na pokoji. Seděli jsme s kamarády a přemýšleli, kolik by se tak asi do místnosti vešlo lidí," říká šéf celé akce Jan Kolařík, který se s přáteli pustil do organizování praktického pokusu, z něhož se rovou stal český rekord.
Nikdo nic takového u nás totiž doposud nezkoušel.
Na chodbě u hlavní vrátnice se po osmnácté hodině táhla fronta zájemců. Pokus o rekord není žádná živelná záležitost, počet účastníků musí být přesně evidován. Každý, kdo se chystá vstoupit do místnosti, musí podepsat prohlášení, že se rekordu účastní dobrovolně a na vlastní nebezpečí. Vyfasuje oranžovou registrační pásku na zápěstí, která mimo jiné po rekordu znamená i volný vstup na diskotéku a nějaký ten panák zdarma.
Zájemci se v mezičase řadí na chodbě, kde je za chvíli úctyhodně plno.
„Já se nejvíc bojím toho, že tam někdo uprostřed davu zasmrádne a všichni padneme, jenomže tam nebude kam padat," prorokuje jeden z čekajících studentů.
Rychlá akce
Na pokyn komisaře agentury Dobrý den se zástup čekajících dává do pohybu a plní předem vyklizenou místnost.
Záhy je jasné, že místa bude dost, proto se rekord ještě trochu vylepší. Všichni přítomní udělají dřep.
Počítadlo se zastavilo na počtu 88 účastníků. Rekord po vyřízení formálních náležitosti zapíše Agentura Dobrý den do České knihy rekordů.
A pocity? „Čekal jsem to těsnější, i když ten dřep už byl těsný dost," přibližuje jeden ze studentů své dojmy bezprostředně po opuštění místnosti.
„Čekali jsme, že to dotáhneme ke stovce, tak možná příště. Za rok," slibuje hlavní organizátor Jan Kolařík.
„Jak za rok? Zítra!" odpovídá v té chvíli někdo z davu…