Žena s tříletým dítětem se v minulých dnech vrátila z dovolené na Krétě. Krásné vzpomínky však během několika hodin vystřídaly zdravotní problémy a strach o život! Následovala cesta do nemocnice.

Během čtyř hodin nevolnost a horečky

„Ve středu před polednem přistála manželka se synem na pardubickém letišti. Byli utahaní, ale přisuzoval jsem to velkému vedru a cestování. Během čtyř hodin však oba dostali horečky, rýmu, byli malátní a špatně se jim dýchalo. Na rovinu říkám, že jsem se bál o jejich život. Ihned mě totiž napadala souvislost s prasečí chřipkou,“ řekl našemu Deníku 40letý Michal B. z Pardubic.

Další cesta celé rodiny pak vedla do pardubické nemocnice. „Na infekčním oddělení oba podstoupili různé testy. Pustili je domů, ovšem s tím, že musejí být v karanténě a já abych se pokud možno na pár dnů odstěhoval. Ráno prý ihned dají vědět. Když se však druhý den vůbec nikdo neozval, kontaktovali jsme nemocnici sami. Šokován jsem byl tím, že tam nikdo nic nevěděl!“ popsal nám rozhořčeně pan Michal. Prý ho posílali tzv. od čerta k ďáblu, až mu prý nakonec bylo řečeno, ať si zavolá opět až následující den.

„Byl jsem rozčílen a silně nervózní. Pochopitelně kvůli zdravotnímu stavu svých nejbližších, ale i kvůli jednání nemocnice. Když jsme tam přišli ten první den na testy, vypadalo to, že jsme se snad vrátili z jiné planety, jak bylo všude rušno a jaká nám byla věnována péče. O to zarážející pak bylo, že druhý den už o nás nikdo nevěděl…“

Rodina, která tak byla další den bez informací, volala do nemocnice hned v pátek ráno. „Lékařka na telefonu, kam jsme si měli zavolat, nás však odbyla s tím, že nemá čas! To jsem již nevydržel a ihned vyrazil do nemocnice,“ popsal nám svůj otřesný zážitek pan Michal. „Nejen, že jsem nevěděl, jestli moji blízcí nejsou nakaženi smrtelnou chorobou, ale museli jsme zajistit i běžný chod zaměstnání mé ženy. Jako podnikatelka má pod sebou mnoho desítek lidí a ti také čekali na informace, kdy se jejich šéfová vrátí do práce,“ dodal rozčilený muž.

Jeho kroky tak ihned vedly v nemocnici na stížnostní oddělení. „Byl jsem šíleně rozrušený. Myslím, že jsem byl i hrubý, ale vím, že jsem byl v právu! Nakonec tam přišlo několik lékařů, kteří jednání svých kolegů hájili. Jen primář infekčního oddělení uznal, že nám to celé mělo být podáno jinak. Ihned na začátku nám prý mělo být řečeno, že výsledky, které přicházejí z Prahy, jsou k mání za 48 až 72 hodin. My jsme pak nemuseli napnutě čekat na telefon hned druhý den ráno po testech,“ řekl Michal B, který na místě podal písemnou stížnost.
„Ano, tuto stížnost tady skutečně registrujeme. Máme třicet dnů na její vyřízení. Pak dáme stěžovateli vědět. Vyjadřovat se ale k celé věci nebudu. Do konce šetření žádné informace k tomuto případu podávat nebudeme,“ řekla Pardubickému deníku Ivana Faiklová.

Celý příběh měl přesto šťastný konec. Rodina z Pardubic si totiž po několika dnech napětí mohla konečně oddechnout. V pátek večer se jim z nemocnice ozvali s tím, že testy jsou negativní!