Studie Evropského sociálního fondu (ESF) z minulého roku vytipovala na území Pardubického a Královéhradeckého kraje celkem devatenáct měst a obcí se sociálně vyloučenými romskými komunitami.

Uvidíme, jaké budou výsledky

Jedním z nich je i Vysoké Mýto, přesto se místní radnice do připravovaného projektu zatím nezapojila. „Nebyli jsme osloveni,“ uvedla Marie Lněničková z městského úřadu.

„Zatím je pro nás cennější projekt Pardubického kraje, který nevznikal u stolu a spolupracovaly na něm neziskovky společně s obcemi. Navíc se týká sociálních služeb jako celku. Nejde pouze o jednu specifickou část,“ doplnila Lněničková.

Dalším městem, jež se dlouhodobě s romskou problematikou potýká, je Jaroměř. Do projektu se zdejší radnice přihlásila a ráda by byla jedním z měst zahrnutých do pilotní části programu.

„Opravdu bych byl opatrný s označením sociálně vyloučený. Problémy v Jaroměři máme, ale žádnou lokalitu bych jako sociálně vyloučenou jednoznačně pojmenovat nemohl,“ řekl Deníku Oldřich Jiráček z Útvaru obrany a krize města Jaroměř.

Jaroměřským se dlouhodobě daří vylepšovat situaci Romů, například finančním příspěvkem na vytváření nových pracovních míst především v oblasti úklidu a jednoduchých oprav silnic a cest.

Agentura ještě nezačala pracovat a už se ozývají i hlasy proti. „Problémy žádná agentura nevyřeší. Je to politická záležitost, která má daleko k realitě. Myslím, že celá tato aktivita je zcela zbytečná a mine se zcela účinkem. Jediným výsledkem by mohlo být, že lidé zase budou nadávat, že se strkají peníze Cikánům,“ uvedl romský předák Gustav Tancoš z Rychnova.

Problémy s integrací Romů v Pardubickém kraji

Česká Třebová
Lokalitou, v níž žije vyšší počet romských rodin, je sídliště Borek v České Třebové. Z jeho 1200 obyvatel tvoří zhruba jednu třetinu. I když se nedá označit přímo za ghetto, problémy, jež jsou ghettům vlastní, se tu vyskytují. Snahu o nápravu, která přináší konkrétní výsledky, vyvíjí již deset let občanské sdružení Naděje, které zde působí.
Chrudim
Znaky ghetta vykazuje v Chrudimi oblast v okolí Revoluční ulice nedaleko vlakového a autobusového nádraží. V některých zdejších domech žije i početná romská komunita. Starousedlíkům vadí zejména nepořádek v okolí i uvnitř domů. Volně přístupné společné prostory jsou v katastrofálním stavu, plné nepotřebných odpadků. Nemovitosti patří městu. „To ale za nepořádek nemůže, ten si tu dělají nepřizpůsobiví lidé sami,“ říká Milan Šnor, který v lokalitě žije.
Pardubice
V Pardubicích se nachází dvě místa s vyšší koncentrací Romů. Prvním je nájemní dům v Husově ulici, druhým pak objekt v Češkově ulici, kterému se mezi občany města neřeklo jinak než „Dům hrůzy“. Před několika lety nechala radnice tuto budovu, v níž končili i neplatiči nájemného, opravit, brzy ale byla opět devastována. Městu došla trpělivost, opět byl dům částečně opraven, ale došlo ke změně jeho statutu. Dům hrůzy se stal ubytovnou s přísnými pravidly. Nezaplatíš nájemné, budeš vystěhován, a to již bez nároku na náhradní bydlení.

Analýza se často míjí s realitou

Studie Evropského sociálního fondu označila v Pardubickém kraji v roce 2006 celkem šest lokalit, ve kterých žijí sociálně vyloučení občané, převážně romského etnika. Jako problematické označuje analýza nejen velká společenství několika domů v městských centrech, ale také osamělé domy na periferiích. Místní ovšem se studií často nesouhlasí a brání se tím, že nelze mluvit o sociálním vyloučení. Kritiku sklidil nákladný materiál hlavně proto, že byl často dělán od stolu bez podrobné znalosti regionálních problémů.