Její pomoc vyhledávají rozvádějící se manželé, účastníci dědického řízení nebo třeba i společnosti, které spolu mají obchodní spor, proto, aby je jejich konfliktem provedla a pomohla jim najít společné řešení. „Na počátku většiny problémů je komunikace. Lidé se po mediaci často diví, že spolu nebyli schopni takto komunikovat od začátku,“ říká Břízová.

Jak lidem vysvětlujete, kdo je mediátor?
Pojem mediátor není v Čechách známý a často si lidé myslí, že to je od slova meditace a podobně. Vysvětluji jim, že mediátor je nestranná osoba, která lidem pomáhá v případě konfliktu vést dialog a konstruktivní rozhovor. Jeho rolí není lidi soudit nebo jim říkat, co by měli dělat, ale je tam pro ně, aby je vyslechl a podpořil v rozhodnutí.

Jak se lidé k mediaci dostanou?
V zahraničí je mediace běžná, takže když zaměstnavatel vidí, že na pracovišti něco nefunguje, tak zaměstnance už automaticky posílá do mediace s vizí, že budou schopni najít řešení, které bude vyhovovat potřebám obou stran. V českém prostředí hledáme spíše někoho třetího, kdo to za nás půjde rozhodnout, proto chodíme za advokátem a potom k soudu, kde už ale nemůžeme hledat možnosti. Je tam někdo třetí, kdo autoritativně rozhodne. Lidi může na mediaci poslat i soud. Ti, kteří o mediaci už slyšeli, mediátora vyhledávají sami nebo na doporučení.

Nejvíce párů se rozvádí již po pěti letech manželství
Nevěra, nespokojenost a dospělé děti. Nemalé důvody k rozvodu na stará kolena

Musíte být nestranná, to může být někdy dost těžké.
Když jsem se v té oblasti vzdělávala, říkala jsem si, že je jednoduché být nestranný. V praxi si na to ale musím dávat veliký pozor. Může se snadno stát, že nekontrolovaně neverbální komunikací vyjádřím, že s jednou stranou souhlasím, což rozhodně není žádoucí. Musím získat důvěru obou stran. Jedině tak se za pomocí komunikačních technik postupně posouváme. Poté je vidět i změna v nonverbální komunikaci stran – začnou se k sobě více natáčet, mluví k sobě navzájem místo na mě .

Co si můžeme představit pod komunikačními technikami?
Hodně pomáhá aktivní naslouchání, kdy se snažím zjistit maximum informací od stran a podpořit je, aby se mnou sdílely svůj příběh. Pak používám různé komunikační metody jako parafrázování, zrcadlení toho, co strana říká, nebo neutralizaci, kdy peprné výroky převádím do neutrální podoby. Také pomáhá shrnování. Podstatou je, že se snažím pochopit, co strana chtěla říct a jaké jsou její potřeby. Já to shrnu svými slovy a použiju třeba neutralizaci. Druhá strana to slyší od mediátora, a protože už jí to neříká osoba, s níž je v konfliktu, je najednou ochotná poslouchat.

Lidé se tím spolu učí komunikovat, takže potom zvládnou řešit i další problémy?
V tom vidím konflikt jako příležitost. Když si lidé projdou mediací, zjistí, že jsou schopni to vyřešit sami a nepotřebují autoritu, která rozhodne za ně. V případě, že v budoucnu budou mít nějaký problém, je pravděpodobné, že ho sami vyřeší. U soudu je to často boj rodičů bez ohledu na zájmy dětí, ale z mediace odchází rodiče s tím, že vyřešili problém a jejich společný cíl je, aby děti vyrůstaly v podpořivém prostředí, kde budou vnímat lásku ze strany obou rodičů. Rodiče tak nacházejí řešení a možnosti, které by u soudu nezazněly. Místo střídavé péče si vytvoří systém, kdy spolu komunikují a vycházejí si vstříc podle toho, jak to ten druhý potřebuje.

Ilustrační snímek
Rozvody v době covidové? Přibývá nemanželských dětí

Dokáže tedy mediace jejich vztah i zlepšit?
Vlastně ano, rodiče si projdou takovým odpuštěním a pochopením. Lidem to pomáhá se se situací srovnat. Porozumí tomu, co se v tom vztahu stalo. Někdy po mediaci přijdou s tím, že se vlastně rozvádět nechtějí.

Takže najednou zjistí, že se mají rádi a měli jen komunikační problém?
Je to tak. Komunikace je na počátku většiny problémů. Když spolu lidé komunikovat začnou, tak se mnohdy ta řešení nacházejí velmi rychle. Sami se zpětně diví tomu, že spolu nebyli schopni takto komunikovat od začátku. Na Novém Zélandu a v Austrálii, než lidé podají žádost o rozvod, musí projít mediací. Z výzkumů vyplývá, že až 70 procent lidí, kteří žádají o rozvod, žádost nakonec stahují. Natolik jim to pomůže, že přijdou na to, že spolu chtějí dál žít.

Dá se vždy najít řešení, s nímž jsou spokojené obě strany?
Lidé často věří, že řešení je v kompromisu. Z mediace by ale rozhodně neměli odcházet s kompromisem, ale konsenzem. Kdyby měli borůvkový koláč, tak kompromis by udělali tak, že si ho rozdělí na půl. Komunikací o problému by ale přišli třeba na to, že jeden z nich má raději borůvky, zatímco druhému chutná drobenka a podle toho si koláč rozdělili, což je konsenzus.

Musela jste někdy ukončit mediaci předčasně?
Zatím ne. Když je vyhrocená situace, osvědčilo se mi ticho. Když to hodně eskaluje, přestanu úplně mluvit a jak je tam najednou ticho, strany to zarazí a zamyslí se nad tím, že takhle se nikam neposunou. Nebo naopak udělám náhlý zvuk, třeba bouchnu dveřmi. Tak se mi strany povede vrátit zpátky a začnou spolupracovat.

Vaše práce je plná konfliktů, což musí být psychicky náročné.
Vždy jsem slýchala, že si to člověk nesmí brát domů a přemýšlet nad tím, což je hodně těžké a chce to trénink. Když je to na začátku na ostří nože, musí se mediátor cítit v konfliktu komfortně a nenechat se tím vykolejit. Je potřeba se naučit být stabilní kámen, který konfliktem provází a nesmí se tím nechat rozházet. Nejtěžší pro mě je, když jsou v konfliktu zapletené děti. Často pak dlouho přemýšlím, zda jsem pro ně udělala maximum.

Rozvodů starších lidí v posledních letech přibývá.
V Česku přibývá rozvodů seniorů. Velké potíže s tím ale mají jejich děti

Naskakují vám komunikační strategie i v osobních sporech?
Snažila jsem se je třeba používat na kamarády, chtěla jsem jim v konfliktu pomoci, ale hned mě utli, že jsem tam jako kamarádka a že si mám mediaci nechat do kanceláře (smích). Vždycky jsem si myslela, že mi to v osobním životě pomůže. Když je to ale můj konflikt, tak si sice uvědomuju, co by bylo správné udělat, ale neudělám to, protože to nejde (smích).

Jak se dělají mediace v době covidové?
Nabízím sezení on-line a řekla bych, že je často efektivnější. Strany si takto snáze najdou na mediaci čas a mají větší pocit bezpečí, jelikož jsou v prostředí, kde to znají. Říkají, že je výborné, že mohou třeba kouřit a cítí se více pohodlně. Bála jsem se, aby strany nehrály, že jim to vypadlo a podobně, ale zatím to funguje (smích). Naopak vědí, že když si budou skákat do řeči, tak se navzájem neuslyší, takže je ten konflikt klidnější.

Budete nabízet on-line sezení, až pandemie odezní?
Já bych určitě ráda. Je mou vizí nabídnout lidem tato řešení, zejména v dnešní době, kdy mladí lidé hodně cestují, žijí v zahraničí a spoustu věcí jsou zvyklí řešit on-line. Věřím, že to ocení i strany obchodních sporů. Myslím, že to má velký potenciál a ušetříme tím čas i náklady účastníků.