Lidé v Cholticích, které redaktorka Deníku při své návštěvě oslovila, jsou s obcí spokojení. Pochvalují si, že v srdci obce mají barokní zámek, do jehož obory mohou chodit na dlouhé procházky, ale také časté kulturní i sportovní akce. Nalezli ale i drobné chyby na kráse Choltic, například rozbité nebo chybějící chodníky. „Za hřbitovem chybí chodníky úplně, maminky s dětmi a kočárky tam musí chodit po silnici, což je hrozně nebezpečné,“ postěžovala si občanka Choltic. Na výtky reagoval starosta Choltic TOMÁŠ BOLEK.

Někteří občané si stěžují na rozbité nebo chybějící chodníky. Řeší to obec?
Kromě loňského roku jsme každý rok investovali zhruba milion korun do obnovy chodníků, takže už asi deset let Choltice procházejí velkou obměnou chodníků. Tam, kde byly ve špatném stavu, se dělá nová zámková dlažba, ale jsou stále úseky, kde jsou chodníky stále špatné nebo chybí úplně.

Jaké jsou tedy další plány s chodníky?
Co se týká úseku od náměstí až do spodní části Choltic, tak nyní přišlo stavební povolení na rekonstrukci. Náklady jsou asi 13 milionů korun a budeme žádat o dotaci. Asi dvousetmetrový úsek, který je pro nás kritický, tedy od penzionu Hastrman až po spodní Choltice, jsme do toho nemohli zahrnout, protože ta část je velmi technicky náročná, jelikož je tam přemostění potoka. Nyní už jednáme s projektantem, aby tuto část naprojektoval. Chtěli bychom ji realizovat současně s tou již zmíněnou etapou, aby jedna z nejhorších dopravních situací, které tu máme, byla vyřešena. Je zázrak, že se tam zatím nic nestalo, lidé jsou naštěstí velmi opatrní. Nezapomínáme na to, víme to, řešíme to spoustu let, ale je to velmi technicky náročné a asi ji budeme muset zaplatit z vlastních peněz.

Kdy to bude?
Ideální představa je, že bychom se do toho pustili příští rok, pokud ovšem získáme letos dotaci.

Deník na návštěvěZdroj: DeníkChystáte ale i revitalizaci některých z pěti rybníků.
Ano, dva rybníky v Choltické oboře jsou už po revitalizaci a dostáváme stále velké pochvaly jednak od veřejnosti, která je využívá ke sportovním a rekreačním účelům, ale také od ochránců přírody, protože součástí revitalizace byly ochranné prvky pro kuňku ohnivou, která tu má teď skvělé podmínky a chodí ji sem pozorovat odborníci.

Jaké rybníky jsou na řadě nyní?
Podobně bychom chtěli zrevitalizovat rybníky, které jsou na kraji Choltic, ale jsou napouštěné z dešťové kanalizace a z nebes. Hlavním cílem je prostory, které jsou hodně zdevastované a v minulosti tam šla splašková kanalizace, zrekultivovat tak, abychom vytvořili kus krásné přírody a umožnili tam normální chov ryb. Máme velmi aktivní rybářský spolek, který potřebuje hospodařit.

Práce začnou ještě letos, kolik jste na tento projekt vyčlenili peněz z rozpočtu?
Podrybníčky a Marešák se začnou rekonstruovat v srpnu a práce budou ukončeny do konce roku. Původně se měl jeden z nich revitalizovat už vloni, kvůli složité epidemické situaci jsme ale museli investici škrtnout. Marešák bude revitalizován za čtyři miliony korun, kdy polovinu z částky zaplatí dotace. Podrybníčky – dolní nádrž vyjde na tři miliony korun a horní nádrž na více než jeden a půl milionu korun, přičemž na tyto revitalizace máme přislíbenou třímilionovou dotaci.

Zastupitelstvo možná bude muset zvážit navýšení poplatku za odpad. Proč?
Změny odpadových zákon způsobují nejistotu v tom, že je v zákoně nastaven poplatek, který se zvyšuje, pokud obce nedosáhnout určitých parametrů v třídění. Čekáme, jak dopadneme, pokud je nesplníme, zvednou se nám náklady o nějakých 80 tisíc korun ročně, takže zastupitelstvo zváží navýšení poplatku. O odpadech se stále bavíme, je to živé téma. Snažíme se motivovat lidi, aby třídili, ale hromadí se nám to na dvoře, jelikož o vytříděný materiál není zájem a je nulový odběr.

Jak lidi motivujete?
Před čtyřmi lety jsme zavedli odpadové bonusy. Řekli jsme, že pokud domácnost za rok nasbírá určitý počet žlutých a modrých pytlů, má menší popelnici, tak dostane slevu na poplatníka, aby to lidi motivovalo nevyhazovat vše do komunálního odpadu. .

Nejsou tímto systémem bití lidé, kteří se snaží svůj odpad minimalizovat tím, že nekupují jídlo v plastových obalech, balené vody a podobně?
Jsou, a to je potřeba změnit. Náš systém reagoval na to předchozí období, kdy jsme se ještě učili třídit. Nyní je potřeba ohodnotit občana, který nádoby na směsný ani tříděný odpad nenaplní, protože ho prostě nemá, což je to nejlepší. Ale to zatím neumíme, ale chceme na to reagovat. Systém, kdy by občan platil za to, co vyhodí, je komplikovaný.