Nesouhlas ústavů

Ředitelé kojeneckých ústavů a dětských center i nadále nesouhlasí s plánem ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které chce do dvou let plně profesionalizovat pěstounskou péči o děti do tří let věku. „Naším cílem je dostat všechny služby do terénu, případně do ambulantní složky,“ uvedl ředitel odboru pro rodinu a dávkové systémy MPSV Miloslav Macela.

Hlavním argumentem pro nesouhlas zástupců ústavů s touto změnou je vysoká kvalita zdravotní péče, která je dětem umístěným v kojeneckých ústavech dnes poskytována. Ředitelé se obávají, že takovou péči pěstouni poskytnout nemohou a tyto děti pak budou umisťovány na neonatologických odděleních zdravotnických zařízení. Současně je mrzí, že tato významná zákonná norma neprošla řádným připomínkovým řízením a nebyla vůbec diskutována s odbornou veřejností.

V tuzemsku v současné době funguje 34 kojeneckých ústavů, kde odborníci dětem do tří let a maminkám poskytují komplexní zdravotní, ošetřovatelskou, rehabilitační a výchovnou péči. Jak zaznělo v příspěvku Lucie Krausové z ministerstva zdravotnictví, v roce 2010 bylo 54% dětí umístěno zpět do své původní rodiny, 23% dětí bylo osvojeno, 9% dětí bylo propuštěno do jiné formy péče. Do rodin tedy putovalo 86% dětí. Průměrně strávily děti v kojeneckém ústavu 4 až 5 měsíců. Důvodem pobytu v kojeneckém ústavu je z 59% těžké zdravotní postižení, v 15% pak zdravotní a sociální postižení.

„Z těchto čísel je zřejmé, že zdravotní péče dominuje,“ brání ředitelé převod pod rezort ministerstva práce a sociálních věcí. Ústavy často přebírají děti s novorozeneckým abstinenčním syndromem, vrozenými vývojovými anomáliemi či s nízkou porodní hmotností a nezralým nervovým systémem, poruchami zažívacího systému, poruchou svalového napětí - čili děti vyžadující vysoce specifickou a odbornou péči. „Zde je velmi čitelné rovnítko: Včasný záchyt = záchrana života,“ řekl František Schneiberg, předseda Společnosti sociální pediatrie ČLS JEP.

Jaký bude postup?

„Měli bychom vytvořit takový systém pěstounské péče, který bude na profesionální úrovni a který se bude umět postarat o všechny tyto děti,“ pravil Miloslav Macela.

Podle jeho slov je tato záležitost ve fázi další diskuze s cílem nalézt shodu na základních principech fungování nového systému péče o ohrožené děti do tří let.

Členka meziresortní komise, která má transformaci kojeneckých ústavů na starosti, Helena Langšádlová, si za transformací péče o ohrožené děti do tří let tak, jak se připravuje, stojí. Připustila však, že se rušení kojeneckých ústavů nebude dít ze dne na den.

„Každý kojenecký ústav bude transformován a žádný nemůže být zrušen, dokud nebudou pro děti, které jsou v tuto chvíli v kojeneckých ústavech, nalezeny náhradní rodiny. Pro ty děti, které musí z důvodu zdravotní indikace pobývat ve zdravotnickém zařízení, musí být tato péče nadále zajištěna.“

Nikdo z odpovědných nedokázal dát přesnější odpovědi na postup transformace v následujících dvou letech, ani vyčíslit její náklady.

(red, zc)