Pardubice Ombudsman Pavel Varvařovský žádá vzdělávání Romů formou individuální integrace v běžné škole, protože se domnívá, že zařazováním do zvláštních škol jsou diskriminováni.

Učivo zvládají

V základních školách po celé republice je mnoho romských žáků, kteří učivo zvládnou a školu absolvují. Ne všichni úspěšně, někteří opakují ročníky, ale mají předpoklady pro to, aby chodili do běžné základní školy. Zdůrazňuji slovo předpoklady, protože se nejedná jen o rozumovou úroveň žáka, ale i o sociální dovednosti, které děti získávají v rodině.

Rodina je základ

Jestliže se rodiče svým dětem odmalinka nevěnují a nic je nenaučí, snižuje tento sociální hendikep významně schopnost dítěte absolvovat základní školu. U budoucího prvňáčka se předpokládá, že bude mít základní hygienické návyky, pozná barvy, geometrické tvary, napočítá na prstech do 10, bude umět poslouchat paní učitelku a plnit úkoly, přinese si do školy potřebné učebnice a pomůcky a tak dále.

V romských rodinách, které se vůbec vzdělávání svých dětí nevěnují, nejsou děti na běžnou školní docházku připraveny. Pokud má dítě přiměřené rozumové schopnosti, je možné tento hendikep vyrovnat individuální péčí. Pomoci by mohli terénní pracovníci, kteří by do rodin pravidelně docházeli a dětem i jejich rodičům se věnovali. Pokud ale rodina nepovažuje vzdělání za důležité, je práce velmi těžká.

Nařídit zařazování všech romských dětí do běžných tříd základních škol za současných podmínek je snahou o likvidaci českého školství. Jeden asistent stojí minimálně 12 000 Kč měsíčně, pokud by se vůbec našel dostatečný počet vhodných lidí, kteří by s romskými žáky ve třídě pracovali.

Toto opatření by si vyžádalo miliardové náklady v době, kdy školství šetří nejen na platech učitelů, ale i na učebnicích a pomůckách pro děti.

„Ochránci" práv?

Snahy o likvidaci speciálního školství jsou v rozporu s výsledky vzdělávání dětí, které v běžné škole z nejrůznějších důvodů selhávají. Ochránci lidských práv, kteří argumentují úspěšností romských žáků ve Velké Británii, by se měli vrátit k článkům, které vycházely v době, kdy Romové houfně prchali do Kanady. Kanadští učitelé byli naprosto zoufalí z romských žáků, protože s takovými dětmi se ve své multikulturní zemi do té doby nesetkali.

Neuměli si poradit s nekázní dětí, s jejich neochotou učit se a podřídit se autoritě.

Více negramotných

Základní školy praktické dříve školy zvláštní umožňují vzdělávání dětí, které učivo v běžné škole nezvládnou. Z nejrůznějších důvodů. Pokud tyto školy zaniknou, stoupne negramotnost obyvatel, protože podle školského zákona projde základní školou i žák, který se například vůbec nenaučí číst a psát.

Propadnout může během školní docházky maximálně dvakrát, takže vyjde v sedmé třídě, aniž by se uměl podepsat. Jak se tím zvýší jeho uplatnitelnost na trhu práce, je dopředu jasné.

Obavy rodičů

Odborná i rodičovská veřejnost upozorňuje vládu na nesmyslnost Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, která jako jeden ze svých bodů uvádí zrušení základních škol praktických do roku 2014. Více než 41 000 podpisů je ale patrně nedostatečným argumentem. Rodiče se oprávněně obávají, že s příchodem velkého počtu romských dětí z praktických škol se v základních školách sníží kvalita výuky, vzrostou výchovné problémy, změní se sociální klima školy. Tento stát nemá dostatek peněz, aby mohl integrovat všechny děti se zdravotním nebo sociálním hendikepem do běžných tříd základních škol. Zaklínání se „rozhodnutím Štrasburku" a Evropskou unií je zcela neodpovědné.

Naše zodpovědnost

Za systém školství si zodpovídá každá země unie sama. Ale možná by se někomu hodilo, aby čeští občané byli nevzdělanou levnou pracovní silou. Dostatek „odborníků" na rušení naprosto ojedinělého systému speciálního školství už na tom úspěšně pracuje. Jejich jedinou odbornou kvalifikací pro zásahy do vzdělávacího systému je jejich svaté novátorské nadšení a náklonnost k romskému etniku. O jiných pohnutkách nechci raději ani spekulovat.

Mgr. Bc. Jana Smetanová

ředitelka školy

ZŠ Polabiny 2, Pardubice