„Dlouhodobě se s naší organizací staráme o opuštěné seniory. Letos jsme vybrali domov U Kostelíčka, kde je asi nejvíce těch seniorů, kteří opravdu už nikoho nemají. Jejich přání jsme zveřejnili na našich stránkách, aby je kdokoliv mohl vyplnit a ti co mohou, aby sem i přišli. K tomu se nám zapojili vojáci, konkrétně Správa letiště Pardubice, ale třeba i jedna maminka nebo dokonce rodina z Rakouska,“ popsala myšlenku Nikola Joštová, ředitelka Bethany Dům pomoci.

„Přinesli jsme s sebou Betlémské světlo. Plamínek, který z Betléma putuje v tento den po světě a je i symbolem toho, že Boží světlo je tu vždy pro každého a nikdo tak není na světě nikdy zcela sám,“ dodal duchovní a též předseda správní rady Bethany Tomáš Mlýnek.

„Já si toho moc nepřál. Krom piva. Doufám, že to ale není pito,“ prohlížel svou dárkovou tašku sedmdesátiletý Jiří Švejda. Ten pardubickým vojákům z letiště prozradil, že chodil i na tamní Aviatickou pouť. „Teď už nechodím, už by to pro mě bylo náročné,“ dodává. Tajemství zřejmě čeká i Janu Fialovou. „Bude to překvapení, nevím co je uvnitř,“ říká na balíček seniorka v pojízdném křesle, která šibalsky tvrdí, že je jí asi tak padesát šest let. Z dárků i samotné návštěvy měli senioři radost, někde se dokonce objevily i slzy dojetí.

Organizace Bethany se zaměřuje i na prolínání generací. „Za seniory sem zajdeme i s dětmi. Jim to dělá radost, vysloveně to některé oživí. Minulý týden jsme takto byli třeba na Dubině. Babičky chtěly také dětem něco za jejich vystoupení dát na oplátku a tak jim četly z pohádkové knížky,“ popisuje další z aktivit Nikola Joštová.