V pondělí také vstoupila do stávky Vysoká škola chemicko-technologická (dnes Univerzita Pardubice). Studenti Gymnázia Dašická pak následujícího dne, v úterý 21. listopadu, zůstali před školou a chtěli stávkovat. Ředitel Josef Kubát s tím ale nesouhlasil – stávkovat by podle něj měli až plnoletí.Se studenty diskutoval o dalších požadavcích, mezi které patřil i průvod k stávkující VŠCHT.

„Rozmluvil jsem studentům požadavek, že cestou budeme zastavovat a přibírat další studenty středních škol – chemické, elektrotechnické, potravinářské. Trval jsem na tom, že zodpovídám jen za studenty gymnázia,“ líčí Kubát dnes. „I s odstupem třiceti let přiznávám, že jsem měl velký strach. Ne o sebe, to až později, ale o studenty.“ Poprosil tedy žáky o hodinové vyčkání. Zavolal vedoucímu tajemníkovi strany a oznámil mu záměr školy, mluvil také s náčelníkem Státní bezpečnosti a požádal, aby průvodu středoškoláků nikdo nestál v cestě. „Studenty jsem vyzval k velké kázni – průvod bez transparentů, bez výstřelků a provokací, které by mohly ohrozit bezpečnost. Pedagogickému sboru jsem oznámil, že jsem vyhověl požadavku studentů a je žádám, aby vykonali v průvodu pedagogický dozor,“ říká Kubát.

Učitelé i žáci se o své účasti mohli svobodně rozhodnout. Nakonec zůstalo ve škole asi 15 studentů a 4 pedagogové. Průvod v čele s Josefem Kubátem nesoucím prapor kolem dvanácté vyrazil. Před VŠCHT přečetli a předali petici, na zpáteční cestu se přidali zástupci vysokoškoláků, před divadlem studenty podpořili herci. „Většina lidí nám vyjadřovala podporu. Tu a tam se ve tvářích hlavně starších lidí objevovaly i slzy dojetí. Byli však i tací, kteří na nás pokřikovali: To se vám to chodí, když vám dávají nažrat rodiče,“ vypráví Kubát.

Reakce rodičů ale byly pozitivní, negativní telefonáty měl Kubát prý asi čtyři.

Druhý den, ve středu, před osmou ranní na lávce přes Chrudimku zastavili tři muži v civilu jednu ze studentek. Oznámili jí, že ředitel do školy děti komunistů nepouští, ona se tedy vrátila domů. „Její maminka mi pak telefonovala, tak jsem to popřel, šlo o provokaci. Dívka později do školy přišla,“ říká Kubát. Dopoledne už ale v rádiu zprávu o zákazu vstupu pro potomky komunistů hlásili jako potvrzenou.

Kubáta před třiceti lety za reakci a zvládnutí situace pochválil nakonec i odbor školství. Gymnázium Dašická byla jediná škola, která 21. listopadu vyrazila do ulic města. Navíc v té době nikdo nemohl odhadnout, jak se události vyvinou. „Všichni jsme jen doufali, že ten rozjetý rychlík musí k bráně svobody a demokracie dorazit,“ uzavírá Josef Kubát, který na ředitelském křesle seděl do roku 2005.

Kateřina Bečková