Pro laiky by „cestářina“ mohla být oborem, jehož nejsložitější technologií je hned po lopatě sněžná fréza.

Možná už za pár let se dočkáme technologií, o jakých se nám dnes v praxi ani nezdá. Jednou z nich je laserové scanování, druhou georadar.

Obě moderní metody byly prezentovány na semináři pro silničáře, místní firmy i představitele ministerstva dopravy, na který přijela i delegace Finů.

Při mobilním scanování je využíváno laserových radarů (tzv. lidarů) umístěných na automobilu. Výstupy lze využít při pasportizaci komunikací, k měření jejich profilů či ke zpřesnění katastrálních map. Systém umožňuje modelování objektů v dané oblasti a kontrolu stavební činnosti.

Georadar je pro změnu zařízení, které umožňuje snímání pod povrchem, a to až do hloubky 3,5 metru. Pracuje prostřednictvím radarových antén a po zpracování získaných dat prostřednictvím vlastního software je výsledkem přesná analýza stavu vozovky či jiného povrchu. Georadar je proto využíván v rámci silničního hospodářství pro zjištění způsobu poškození, jeho rozsahu a následně k naplánování oprav.

„Když se tento systém používá, ušetří se dvacet až třicet procent nákladů na opravy, protože ty se provádějí pouze tam, kde je to nutné,“ řekl zástupce finské firmy Roadscanners Helsinki Markku Knuuti. „Scanování je sice finančně náročné, náklady se ale rozhodně vrátí.“

Georadar umožňuje kromě zjišťování poškození také kontrolu odvodňování komunikací, průzkum vedení sítí infrastruktury, velmi dobré využití ale najde také v průzkumu stavu mostovek bez toho, aby musely být fyzicky narušeny.