Přechod dítěte na základní školu je poměrně značně náročný jak na jeho fyzickou, tak i psychickou stránku.

„Velkým problémem u prvňáčků bývá přechod na pravidelný denní rytmus s ranním vstáváním, které dělá potíže hlavně dětem, které nechodily do mateřské školky,“ říká dětská psycholožka Jitka Škorpilová.

Pokud pozorujete, že má dítě s dodržováním školního režimu problém, je nutné nastolit pevný denní program, který mu pomůže zorientovat se v nové situaci. Samozřejmostí je absence nočního ponocování a odchod do postele v určitou stále stejnou hodinu.

„Málokdo z rodičů si však uvědomuje, že i úkoly by měly děti dělat v určitou dobu, a to nejlépe hned, jakmile se vrátí ze školy,“ radí psycholožka.

Odborníci se shodují, že domácí příprava by neměla trvat déle než půl hodiny. Pokud je nutné věnovat jí výjimečně delší dobu, je zapotřebí proložit ji aktivním odpočinkem, během kterého se dítě zrelaxuje.

„Pravidelný rytmus domácí školní přípravy, kterou by dítě mělo dělat samostatně, ale s vaší podporou, mu pomáhá nabýt sebevědomí a usadit se ve své nové roli školáka,“ říká psycholožka.

Školní neuróza

Mnohem větším problémem je výskyt neurózy podmíněné školou, která se u dítěte může objevit. Ta se projevuje právě zmíněnými bolestmi hlavy, bříška, či zvracením. Příznakem může být i nervozita, zdlouhavé ranní vypravování do školy, plačtivost, neochota k plnění školních úkolů a další.

V takovém případě je nutné pokusit se dobrat příčiny, která podobně vyhrocený stav způsobuje. Nezvládá dítě látku a zaostává za spolužáky? Má strach z paní učitelky? Nebo snad jde o důsledek šikanování? Jestliže máte s dítětem dobrý vztah, popovídejte si s ním o tom, jak se mu ve škole líbí, jak vychází se spolužáky, jaká je paní učitelka, nebo co by případně na škole změnilo. Nevyzvídejte přímo a nepodsouvejte mu svoje domněnky, raději ho nechte, ať vám spontánně řekne to, co chce.

„Ačkoli si to rodiče jen velmi neochotně připouští, v mnoha případech mohou být tím problémem právě oni sami,“ varuje psycholožka. „Přehnané ambice, zavalení dítěte úkoly, přehnaná očekávání zvyšují u dítěte stres a nervozitu, která se zpětně negativně odráží v jeho školních výkonech.“ Přestaňte svého potomka srovnávat s ostatními dětmi a  netlačte na něj.

Každé dítě je osobnost a originál, který má své slabé i silné stránky. Nesnažte se jej dotlačit k tomu, aby excelovalo ve všech předmětech a už vůbec mu nepředhazujte jeho slabiny. Naopak se snažte zvyšovat jeho motivaci pochvalou za úspěchy, kterých dosáhlo. Pomůžete tak nejen jeho prospěchu, ale i duševní rovnováze a spokojenosti.