Tři uhynulé dravce pohozené ve škarpě u Dolan nalezl před více než dvěma týdny amatérský ornitolog Václav Hrdoušek. Podezřelý nález nahlásil pardubickému magistrátu a předal mu i ostatky chráněných ptáků. Případ však zřejmě vyzní do ztracena. Úřad sice zjistil, že jeden z dravců byl zastřelen, ale nemá ponětí kým. Případ bude proto odložen.

Jeden byl zastřelen

Když Václav Hrdoušek předával igelitovou tašku s ostatky krahujce a dvou jestřábů na odbor životního prostředí pardubického magistrátu, činil tak mimo jiné s cílem, aby se objasnila příčina jejich smrti. Ta se prokázala jen zčásti.

„Jeden dravec byl střelen malorážkou, druzí dva měli tělní dutinu plnou krve, ale nepodařilo se zjistit přesnou příčinu uhynutí,“ říká vedoucí odboru Miroslav Míča. „Nebyl zjištěn vstřel a výstřel, ale také se nedalo vyloučit, že třeba mohli narazit do drátů nebo do nějaké pevné překážky. Ale spíše to vypadá na první variantu, protože kdyby to bylo do pevné překážky, například šlo o střet s autem a podobně, tak by byly rozdrcené jiné tělní tkáně. Spíše mohlo jít o střelnou zbraň, ale na sto procent to nemůžeme potvrdit.“
Pitva uhynulých dravců, kteří jsou celoročně chráněni a jejich usmrcení je protizákonné, sice mnohé naznačila, ale k potrestání konkrétního člověka dojde jen stěží.

„Nepodařilo se zjistit viníka, takže případ bohužel musíme odložit. Není možné zavést správní řízení, protože nevíme, kdo to spáchal,“ shrnuje závěr šetření podezřelého nálezu Miroslav Míča.

Ten se během své dlouholeté práce na pardubickém magistrátu doposud podobným případem usmrcení chráněných dravců nezabýval.
„Je první, který nám byl oficiálně nahlášen, bohužel zrovna trojnásobný. Nepamatuji si za deset roků, že by se v působnosti pardubického magistrátu něco takového kdy řešilo,“ dodává Míča.
K nezákonnému usmrcování dravců ale podle přírodovědců běžně dochází, i když se tyto skutky nedostanou k řešení příslušných úřadů. Václav Hrdoušek se podle svých slov ročně setká přibližně s desítkou mrtvých dravců, na jejichž těla narazí za podivných okolností. Za původce neváhá označit myslivce, kterým se nemá líbit, že dravci loví v jejich revíru.
Jak jestřáb, tak krahujec se řadí k vzácnějším dravcům v naší přírodě. Mnohem častěji se ve volné krajině či ve městě narazí na káňata či poštolky.

.