„Soud dal ve svém rozsudku za pravdu argumentům ekologických organizací a uvedl, že nebylo prokázáno, že by provozovatel potřeboval ke snížení emisí šest let. Úředníci, kteří nezákonnou výjimku povolili a způsobili aktuální situaci, přitom měli dostatek možností vyslyšet varování ekologických organizací a výjimku výrazně zkrátit,“ popsaly ekologické organizace ve svém prohlášení.

„Soud uvedl, že výjimky musí být v souladu s obecně právními principy udělovány pouze v nejnutnějších případech a pouze na nejkratší možnou dobu. Jedná se o průlomové rozhodnutí nejen ve vztahu k elektrárně Chvaletice, ale potenciálně také ve vztahu k ostatním extenzivním výjimkám,“ řekla právnička organizace Frank Bold.

Výjimka elektrárně umožňovala po dobu šesti let vypouštět více rtuti a oxidu dusíku, než stanovuje emisní limit. Překročit limit mohla téměř třikrát. Ekologové považují rozhodnutí, které ministerstvo vydalo v listopadu 2021, za nezákonné, a tak se rozhodli k žalobě.

„Provozovatel elektrárny Chvaletice ví o nových emisních limitech dlouhé roky, ale chtěl ušetřit na úkor lidského zdraví. Přestřelená výjimka posvěcená ministerstvem životního prostředí za vedení ministra Brabce byla nyní soudem zrušena. Naštěstí se bez výroby z Chvaletic Česká republika obejde,“ uvedl vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Vedení elektrárny už dříve uvedlo, že je pro ně zásadní, aby jim v době energetické krize v provozu nebránila žádná administrativní překážka. „Chci upozornit na to, že i během čekání na výjimku se nám podařilo pokročit v několikamiliardové ekologizaci elektrárny a snížit emise o další desítky procent,“ sdělil generální ředitel elektrárny Chvaletice Václav Matys v lednu.

Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.

Elektrárna se snažila získat výjimku pro rtuť a oxidy dusíku od roku 2019. O výjimce krajské úřady v Pardubicích a Olomouci rozhodly už třikrát. Ministerstvo životního prostředí ji dvakrát zrušilo, napotřetí už ji elektrárna získala. Podmínkou bylo, že elektrárna musí reportovat, jak dlouho byly jednotlivé bloky v provozu. Úřad tehdy také nařídil, aby provozovatel v letech 2022 a 2023 vyhodnotil, jestli se díky nainstalovaným filtračním technologiím daří snižovat emise.

„Několik let už upozorňujeme, že výjimka z emisních limitů, o kterou si žádal provozovatel elektrárny Chvaletice, byla nesmyslná a neospravedlnitelná. Ministerstvo životního prostředí ji dvakrát zrušilo, napotřetí se ale nechalo zmást, když provozovatel emise na papíře snížil, protože snížil očekávaný objem výroby. Dnešní rozhodnutí soudu ale ukazuje, že ani současná výjimka z emisních limitů, kterou provozovatel elektrárny získal, není úplně košer a že elektrárna musí emisní limity začít plnit, nebo zavřít svůj provoz,“ řekl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

„Samozřejmě vnímáme aktuální situaci způsobenou agresí ruského režimu proti Ukrajině. Nouzovým řešením nezodpovědného přístupu provozovatele a úřadů by v případě vyhodnocení dočasné potřebnosti elektrárny při ukončení dodávek paliv z Ruska bylo rychlé udělení časově omezené výjimky,“ uvedl Koželouh.