Takoví jedinci špatně usínají, v noci se opakovaně budí a ráno mají pocit, že si vůbec neodpočinuli. Nevyspalí lidé mají více úrazů a potřebují rovněž větší zdravotní péči.

Trpí dvakrát častěji ischemickou chorobou srdeční, třikrát častěji bolestmi hlavy a čtyřikrát častěji depresí.
Zdravý člověk prospí třetinu života. Spánek potřebuje k obnově duševních i fyzických sil. Únava z nedostatku pravidelného spánku nebo pokles pozornosti zaviní až třicet procent všech silničních nehod.

Nespavost se stává chronickou, pokud trvá déle než měsíc. Přechodná nespavost se opakuje ve stejných situacích, například když člověk spí mimo domov, nebo je ve stresu. Spánek se může zhoršit při pobytu v nemocnici a po úrazu.

Problémy mají i lidé, kteří pracují na směny. Nespavost může být důsledkem špatné spánkové hygieny. Pokud si člověk chce spánek zlepšit, měl by dodržet několik pravidel. Měl by si spánek načasovat a každý den vstávat a chodit spát ve zhruba stejnou dobu, a to i o víkendu. Měl by omezit krátká zdřímnutí během dne. Neměl by pít kávu čtyři hodiny před usnutím, intenzivně cvičit, jíst pozdě večer těžká jídla, popíjet alkohol a kouřit. Naopak by si měl vypěstovat pravidelný rituál, jehož provádění mu spánek navodí. Místo ke spánku by mělo být co nejpohodlnější. Spánek narušuje přílišné horko nebo velký chlad a také hluk.

Spánek je od odpradávna považován za něco mimořádně důležitého. Dodnes se říká: „vyspíme se na to“ nebo „ráno je moudřejší večera“. Platilo, že spravedliví lidé spí dobře, protože nic, co by plašilo spánek od jejich lože, je na svědomí netíží.