„Kromě připravované výstavby nové plavební komory v Přelouči bylo třeba vyřešit bezpečné proplouvání mostem mezi Valy a Mělicemi,“ vysvětlil ředitel Lubomír Fojtů.

Plánované řešení přeloučského plavebního stupně počítá s vybudováním více než tři kilometry dlouhého plavebního kanálu, na kterém vznikne nová plavební komora. Projekt, jehož součástí má být i nové přemostění Labe, však dlouhodobě naráží na protesty ekologů a ochránců přírody.

Ochrana vzácných druhů

Budoucí stavba zasahuje do přírodní lokality Louky u Přelouče, kterou vláda letos v lednu zařadila do soustavy Natura 2000. Oblast je výjimečná výskytem dvou chráněných druhů vzácných motýlů, modráska bahenního a modráska očkovaného. „Věřím, že nebude dlouho trvat a podaří se nalézt s ochranou přírody akceptovatelné řešení překonání zdymadla v Přelouči a lodě konečně doplují až do Pardubic,“ je přesvědčen Lubomír Fojtů.

Návrh na zařazení lokality vláda v minulosti několikrát odmítla. Zabetonování pobřežních luk prosazovalo prostřednictvím Ředitelství vodních cest ministerstvo dopravy.

K ochraně vzácných a ohrožených druhů se Česká republika zavázala přijetím evropské směrnice. Kvůli Loukám u Přelouče vedla Evropská komise s českou vládou pro naplnění závazku tři roky řízení. Za ignorování ochrany přírody hrozila Česku vysoká pokuta. S návrhem na zařazení území mezi evropsky významné lokality přišlo začátkem roku ministerstvo životního prostředí.

Potíže už od začátku

Stavbu za tři miliardy provází potíže už od začátku. Ředitelství vodních cest dostalo na vybudování plavební komory výjimku ze zákona. Nejvyšší správní soud ji však před pěti lety zrušil. Ředitelství vodních cest se obrátilo na Ústavní soud, ale neuspělo. Podle ředitele Lubomíra Fojtů se zařazením modráskových luk do systému Natura 2000 problém s ochranou přírody vyřešil.

„Museli jsme čekat na vymezení území, abychom mohli přizpůsobit technické řešení nové situaci. Měli jsme třináct variant, v současné době jsme vybrali tři,“ upřesnil Lubomír Fojtů. Aktuálně je ve hře krátký pravobřežní plavební kanál, který se dotýká chráněného území pouze okrajově. Zásah do lokality by neměl přesáhnout jedno procento. Navržená varianta však má technická úskalí.

„Dochází k velkému zahloubení, rozdíl hladin je až osm metrů. Máme ještě další řešení, které je podobné, ale počítá s tím, že by pod Slavíkovými ostrovy byla vytvořena ještě jedna plavební komora,“ popsal Fojtů. To, která varianta by mohla být realizována, naznačí územně analytická studie. Stavět se však nezačne dřív, než za čtyři roky.

Plánované prodloužení splavnosti do Pardubic sestává z pěti základních projektů – stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice, plavební stupeň Přelouč, silniční most mezi Valy a Mělicemi, modernizace plavebního stupně Srnojedy a veřejný přístav Pardubice. „Jako šestý projekt k tomu je následně výstavba přístavu a přístavišť pro rekreační plavbu, které rovněž připravujeme,“ naznačil budoucnost plavebního provozu na Labi Lubomír Fojtů.