Pokud teď marně listujete jmény es ze světových pohárů a hledáte v mapě mítinků, tak jdete po správné stopě, jen musíte zabrousit do jiné kategorie – mezi veterány, a to ještě hodně vysoko.
Přemyslu Duškovi je 81 let a pokud myslíte, že medaili dostal jen za účast, pletete se.

Účastníků letošního mistrovství světa veteránů bylo ve Finsku na tisíc a z 24 zemí světa. Běžkaři v kategoriích mezi 30 až 88 lety se utkali ve svých skupinách.

„V mé kategorii na 15 kilometrů startovalo dvanáct závodníků. Vždycky jsem se umísťoval tak v polovině výsledkové listiny. Už nejsem nejmladší, a tak jsem se chlácholil, že když budu chtít na bednu, budu muset vydržet čtyři roky na poslední kategorii od 85 let. Tam už jezdí jen dva závodníci a to by byla ta šance," říká Přemysl Dušek.

Aby toho nebylo málo, tak do Vuokatti dorazil celý autobus s norskou výpravou. Jenže tuhle velmocenskou vlnu na stupních vítězů nabourala nakonec česká vlajka.
Třetí příčku český reprezentant nevybojoval náhodou. Za každým sportovním úspěchem je dlouhá příprava.

V případě Přemysla Duška dokonce celoživotní.

„Od dorosteneckých let jsem sportoval, ale to už je historie. Začínal jsem v 50. letech minulého století s Václavem Dolejšem na kanoistice. Spolu jsme učili pádlovat otce budoucího olympijského vítěze Martina Doktora. Od žáků jsem také hrál hokej. Dva roky i za Dynamo a nakoukl jsem i do reprezentace. Kanoistika v té době měla doplňkovou přípravu právě na běžeckých lyžích a tam mě to chytilo. Líbilo se mi to, tak jsem i u toho zůstal. Byl jsem i v přípravě na olympijské hry 1956 v Austrálii. Jako kanoista jsem tam ale nakonec neodjel. Počkal jsem si až na rok 2009, kdy jsem u protinožců stihl letní veteránskou olympiádu a byl v 75 letech vůbec nejstarším kanoistou. Tak mne dali o kategorii níž s mladšími borci. Odvezl jsem si tři zlaté a jednu stříbrnou medaili," dodává Přemysl Dušek.

Výčet jeho sportovních aktivit je zdánlivě nekonečný, stejně jako jeho vitalita.

„Jsem tělem i duší kanoista a běh na lyžích jsem přibral jen jako doplňkový sport. Závodil bych v kanoistice, ale v mé kategorii už nejsou soupeři. Všichni umřeli," sděluje se smyslem pro černý humor Přemysl Dušek a dodává:
„Je mi 81 let a vždy jsem všechno léčil sportem a pohybem. Je to taková rada pro všechny. Když chce člověk být zdravý, musí se hýbat. Pohyb rovná se život!"