„Srnčí zvěř se pohybuje na relativně malém prostoru. Zvířata překračují silnice poměrně často. Ne vždy jsou úspěšná. Pokud žijí v blízkosti komunikací, což je v naší krajině s hustou silniční sítí spíše pravidlem, rizikové situace se tak opakují,“ upozornil Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu.

Ze statistik jasně vyplývá, že riziko střetu se zvěří je nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Jsou to právě pozdní noční a brzké ranní hodiny, kdy počet střetů dramaticky roste. Absolutně nejhorší je celoročně období kolem 22. hodiny.

"Mně skočil srnec pod auto na konci vesnice z neposekaného příkopu. Po nárazu udělal salto a utekl. Auto srážku hodně odneslo, ještěže mám pojistku i na střet s lesní zvěří," vzpomněl na předloňskou srážku pětašedesátiletý Milan z malé vesničky na Chrudimsku. Podobně dopadl i jeho soused, kterému srnec po nárazu pokálel kapotu a zmizel.

Obec se postupně zvelebuje. Místní lidé mají výhodu v tom, že do Chrudimi je to coby kamenem dohodil.
Centrum tu dlouhodobě chybělo. Sobětuchy se ho během letoška dočkají

Až 100 tisíc za pytláctví

Pětačtyřicátník Karel bez skrupulí přiznává, že během tří let už srazil dvě srny, ale na místě jejich mrtvá těla nenechal. "Když už mám poničené auto, tak si maso ponechám. Nevidím na tom nic špatného," řekl. To, že se dopustil pytláctví, ho netrápí. Přitom takový srnec má cenu kolem 15 tisíc korun a pokud jde o trofejní kus, suma může překročit i 100 tisíc korun.

Během uplynulého půlroku došlo v Pardubickém kraji k třem stovkám nehod s účastí lesní zvěře.Během uplynulého půlroku došlo v Pardubickém kraji k třem stovkám nehod s účastí lesní zvěře.Zdroj: Besip.cz

Sraženou lesní zvěř odstraní z místa nehody myslivci, kterým náleží okolní honitba. Kontakty na ně mají policisté i strážníci. "Zavolají nám a my si zvíře odvezeme. Nesmíme ovšem zasáhnout do cizí honitby, to by šlo také o pytláctví," upozornil myslivec Tomáš Dvořáček z Chrudimska.

Každopádně je nyní ostražitost řidičů na místě. Srnci i srny si nyní hájí své teritorium. Silnější kusy vytlačují slabší a pohyb zvěře na silnicích je proto zvýšený. Důležité je v místech s frekventovaným pohybem lesní zvěře snížit rychlost, nezapínat dálková světla a sledovat okolí. Často jsou užitečným ukazatelem "světýlka" očí zvěře, která lze spatřit ještě před vstupem zvířat do vozovky.

Pardubické letiště slaví 90 let. Za tu dobu na něm přistál nejeden zajímavý stroj
Pardubické letiště slaví 90 let. Podívejte se na nej... stroje, jež tu přistály

Srny zpravidla nechodí samy. Pokud z houští vystoupí jedna, další ji chtějí následovat. V tom případě může pomoci klakson. Když už se stane, že v plné rychlosti vyběhne zvěř pod auto, člověk musí volit menší zlo. Čas na promyšlenou reakci je příliš krátký, a tak je nejlepší jet napřímo a nevyhýbat se. Manévr totiž může skončit mnohem hůř, než nárazem do srnčího těla - třeba převrácením do příkopu nebo nárazem do stromu.