Východočeské muzeum (VČM) představuje na pardubickém zámku historii i současnost chovu koní v nedávno zrekonstruovaném hřebčíně v Kladrubech nad Labem.

„Přichystána jsou historická sedla a kočárové postroje, staré tisky, barokní grafiky a plastiky. Nejen odborníky zaujmou dobové chovatelské záznamy a plemenné knihy ze Státního oblastního archivu v Zámrsku," představuje některé z exponátů kurátorka výstavy Renáta Tetřevová.

DOSTIHOVÝ TRENAŽÉR

Hřebčín se od počátku specializuje na chov impozantních a ušlechtilých galakarosiérů, tedy mohutných kočárových koní určených k ceremoniální a reprezentativní službě. Ti i bělouši a vraníci, původně starošpanělské a staroitalské krve, mají v expozici své místo.

„Nepřehlédnutelným exponátem je kůže významné chovné klisny Energiky, matky dvou plemenných hřebců," dodává Tetřevová.

Dále na návštěvníky čeká i dostihový trenažér. Fyzicky zdatní dospělí si na něm mohou každou středu, pátek a sobotu vyzkoušet rovnováhu a koordinaci pohybu.

BOHATÁ HISTORIE

Během své existence hřebčín vystřídal vzestupy a pády, překonal četné válečné konflikty, těšil se přízni panovníků nebo bojoval 
o existenci. „Kladrubský národní hřebčín patří mezi nejstarší na světě. Oficiálně byl založen jako elitní císařský hřebčín za vlády Rudolfa II. v roce 1579, ovšem tradice místního chovu sahá až k pánům z Pernštejna do 15. století," připomíná minulost hřebčína ředitel VČM Tomáš Libánek.

Česká republika nyní usiluje o zařazení hřebčína na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Výstava věnovaná jedinému českému původnímu plemenu koní, tzv. starokladrubákům, potrvá až do 8. ledna 2017.