„Do letošního ročníku bylo nominováno 32 staveb dokončených a zkolaudovaných za poslední dva roky do konce června 2023. To byl zatím rekordní počet, například v minulém ročníku bylo 18 staveb. O to složitější byla práce poroty, zvláště když jsme viděli na vlastní oči, jak se úroveň stavebnictví, projektování a architektury u nás výrazně zvyšuje a mnoho přihlášených staveb má opravdu špičkové parametry,“ řekl předseda poroty a náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek s tím, že nakonec porota vybrala jen čtyři mimořádné projekty.

V letošním ročníku bylo zastoupeno několik velkých počinů menších měst a obcí, které obdivoval 1. náměstek hejtmana Pardubického kraj a člen poroty Michal Kortyš: „Jako bývalý starosta desetitisícové Litomyšle vidím, jaké je za takovou stavbou nebo rekonstrukcí na malém městě nebo obci úsilí, a jak je to pro jejich samosprávy složité. Proto musím i navzdory tomu, že nezískaly žádnou z hlavních cen, vyseknout poklonu obcím jako jsou Rybitví, Břehy, Skála, Dolní Čermná, Bystré, Písečná, Proseč nebo Lanškroun. Všechny se pustily do pro veřejnost velmi potřebných projektů a podařilo se jim je přes všechny překážky zdárně dokončit.“ 

Gočárovo dílo v Pardubicích ožilo

V případu rekonstrukce a dostavby budovy Automatických mlýnů v Pardubicích na Gočárovu galerii porota ocenila zdařilý počin v oblasti architektury a péče o kulturní památky a vyzdvihla kvalitu architektonického zpracování. 

Slavnostní otevření Automatických mlýnů v Pardubicích
Inkubátor vědy, umění a kultury: Nová éra Automatických mlýnů v Pardubicích

„Pojetí úprav je příkladné stejně jako kultivace historické budovy a její propojení s moderními technologiemi nezbytnými k fungování výstavních prostorů a jejich zázemí. Zásahy působí příjemně svými vyváženými proporcemi, zvolenými materiály a detaily. Jednotlivé vnitřní prostory mají různé výšky, které svým měřítkem reflektují budoucí účely a odkazují k charakteru původní stavby. Zároveň jsme ocenili i kvalitní provedení rekonstrukce a způsob záchrany významného díla architekta Josefa Gočára,“ konstatovala členka poroty, architektka Zdeňka Vydrová.

Silná stavba, jejíž předností je, že není téměř vidět

Pietní místo Zámeček v Pardubicích získalo novostavbou muzea důstojné místo pro setkávání a připomínku událostí z druhé světové války. Porota ocenila, že architektonicky racionálně pojatá stavba je skrytá pod úrovní okolního terénu. 

Dělostřelecká tvrz Bouda
Brusel dá miliony na rekonstrukci tvrze Bouda. O dotaci se kraj podělí s Polskem

„Je to příklad konceptu podporujícího obnovu přirozeného historického prostředí s dominantou památníku a potlačujícího navrženou stavbu. Ta je v parku přítomna jen formou zdí a zídek proměnlivé výšky a rampy, která se noří postupně do terénu. Je nutné ocenit volbu materiálů jako je pohledový beton a sklo a téměř scénickou práci se světlem,“ uvedl za porotu její místopředseda Radim Loukota, který zastupuje ČKAIT.

Lávka, která je krásná a dobře slouží

Elegantní lávka pro pěší nahradila původní betonovou konstrukci nad silnicí I/35 v Litomyšli. Bezbariérově spojuje dvě části města, navíc s vyhlídkou na řekou Loučnou z úrovně korun stromů a s komfortem výtahu. Na nosný pilíř je navázáno nové schodiště směřující k parku u Smetanova domu.

Zdroj: Iveta Nádvorníková

„Lávka ukazuje, že i taková stavba může být vrcholně architektonickou úlohou, kde vynikají použité materiály a tektonika konstrukce. Příkladná je rovněž aplikace grafiky Ivany Šrámkové. Stavba je obohacením města o další prvek infrastruktury, který slouží občanům,“ citoval vyjádření poroty Pavel Vacek, který zastupuje Svaz podnikatelů ve stavebnictví.

Moderní nadchod přes silnici I/35 je otevřený.
Smetanova lávka v Litomyšli už je otevřená. Podívejte se na to, jak se stavěla

Jak udělat nároží

Nové nároží tvořené bytovým domem v Devotyho ulici v Pardubicích navrhl architekt pro soukromého investora. „Je to citlivé a architektonicky zdařilé řešení městské nárožní proluky s jemně definovaným objemem stavby, který reaguje na urbanistickou situaci okolní zástavby. Způsob napojení formou ustupujících křehkých obytných teras posiluje nárožní převýšenou hmotu s odsazeným parterem, v němž je malý komerční prostor. Vertikalita v nároží, dekorativní rozmístění okenních otvorů, typické použití omítek, velkých prosklených ploch nebo keramického obkladu přispívá k uživatelsky přívětivé podobě stavby,“ řekla architektka Zdeňka Vydrová.

Hřiště s parkem, které si lidé hned oblíbili

Pro letošní ročník vyhlásila porota zvláštní cenu pro nejlepší úpravu veřejného prostranství. „Zcela jednoznačně si ji odnáší revitalizace území bývalých kasáren ve Vysokém Mýtě. Je to projekt nejen krásný na pohled, ale také velmi funkční. Těší nás, že si nový prostor obyvatelé města od začátku oblíbili a je od jarních měsíců téměř celodenně využívaný,“ podotkl předseda poroty Roman Línek. „I v příštích letech bychom chtěli tuto cenu poroty zachovat, může přispívat k lepšímu vzhledu veřejných míst našich měst a obcí,“ dodal.

Původní stavba z dílny architektů Karla Řepy, Karla Kalvody a Josefa Dandy začala fungovat v květnu 1958 a je památkáři vnímána jako nejkvalitnější funkcionalistické nádraží s hotelem v poválečném Československu.
Proměna pardubického nádraží: Pro cestující jen restaurace, zbytek železničářů

Cena veřejnosti patří škole Svítání

Veřejnost mohla na stránkách stavby roku dva měsíce hlasovat o svém vlastním favoritovi. „Byla to soutěž napínavá, nakonec nejvíc hlasů získala Škola Svítání v Pardubicích, na druhém místě byla stavební obnova areálu výcviku koní v Heřmanově Městci a třetí místo bere Dům dětí a mládeže v Ústí nad Orlicí,“ informoval člen poroty Pavel Král za Svaz podnikatelů ve stavebnictví.

(Podle tiskové zprávy)