„Pokud má pardubický magistrát k dispozici nějaký průzkum z roku 2008, který se zabývá i prací městských obvodů, tak nechápu, proč nás s jeho výsledky nikdo neseznámil, abychom k nim mohli zaujmout nějaké stanovisko,“ prohlásil starosta třetího městského obvodu Vítězslav Štěpánek (ODS).

Vlastní průzkumy

„Náš obvod si navíc dělá vlastní průzkumy. Máme dostatek svých podkladů přímo od občanů. Moc dobře víme, co se jim líbí a co ne. Nejde přitom o žádný náhodný výběr lidí od nějaké agentury. Obeslali jsme zhruba sedm tisíc domácností a zjistili, co obyvatelé našeho obvodu vnímají jako přednosti a co jako nedostatky. I podle výsledků těchto výzkumů pak sestavujeme strategické plány, jichž se vzápětí držíme,“ líčil Vítězslav Štěpánek.

„Podle našeho průzkumu téměř dvě třetiny respondentů uvedlo, že jsou dostatečně informováni o práci naší radnice. Jen mizivé procento dotázaných nemělo zájem získávat informace o dění v této části města,“ sdělil první muž pardubické „trojky“.

„Podle 43% dotazovaných se okolí jejich bydliště za posledních pět let zlepšilo. Naopak zhoršení okolí bydliště v poslední době zaregistrovalo jen 16% dotázaných. Negativní hodnocení častěji zaznívalo od respondentů bydlících na Hůrkách,“ dodal starosta.
„Navíc příliš nerozumím ani tomu, proč by se úspěšnost obvodu měla měřit podle toho, jestli zná někdo svého starostu nebo ne. Spíše bych se klonil k tomu, aby se obvod posuzoval podle toho, jestli v daném místě něco prospěšného vzniklo nebo ne,“ přemítal.

„Je určitě legitimní se ptát, proč se před vznikem obvodů některé investice vůbec nerealizovaly. Například proč Dubina neměla nová parkovací místa nebo proč se tu nestavěla dětská hřiště,“ položil otázku Vítězslav Štěpánek.

„Před vznikem obvodů sice existovaly občanské komise, ale například u nás na Dubině ukončila činnost, když zjistila, že její slovo nemá žádnou váhu. Jen si dopisovala s radnicí, ale jinak byla k ničemu,“ pravil nynější starosta.

„Když vznikaly obvody, bylo to hlavně z iniciativy Sdružení pro Pardubice (SPP), které dnes jejich činnost kritizuje. Ale pokud byli ve vedení obvodů čelní představitelé SPP, tak obvody nikomu nevadily. Problém nastal až tehdy, když volby vyhrála ODS,“ podotkl Štěpánek.
„Ve chvíli, kdy se obvody rodily a rozhodlo se, že budou mít zhruba patnáctičlenný aparát, tak jsem si bláhově myslel, že bude o tento počet méně úředníků na velké radnici. To se samozřejmě nestalo,“ vyjádřil se starosta třetího městského obvodu.

„Jsem jednoznačně pro zefektivnění činnosti obvodů i magistrátu. Určitě bychom měli hledat cestu, jak ušetřit. Ale například náš obvod má zhruba sedmnáct tisíc obyvatel, což vychází zhruba jeden úředník na tisíc obyvatel. V případě magistrátu je tento poměr zřejmě výrazně vyšší,“ pokračoval Štěpánek.

„Co se týče činnosti stavebních úřadů, tak tam nastává potíž, že občan musí jak na malou, tak velkou radnici. Ale my už zhruba dva roky chceme po velké radnici, aby s námi tento problém vyřešila,“ argumentoval starosta.

Obvody jsou přínos

„Jsem rodilý Pardubák, důchodce. Domnívám se, že městské obvody jsou pro občany velikým přínosem a že jejich vznik byl jedním z velmi pozitivních počinů pro občany města,“ napsal Karel Prášil senior, jehož obvodem je „pětka“, kde šéfuje starosta Jaroslav Kňava (ODS).
„Je velmi výhodné nemuset docházet s každou maličkostí hned daleko na magistrát. Navíc zdejší úředníci obvodu jsou daleko detailněji zasvěceni do místní problematiky, než by jistě byli úředníci magistrátu ve městě takovéto velikosti,“ řekl Karel Prášil senior. „Pokud vím, tak i v některých jiných dalších městech fungují městské obvody bez jakýchkoli pochybností. Nevím, proč by tedy měla být samotná existence městských obvodů právě v Pardubicích nějak zpochybňována. Podobné aktivity lze považovat snad jen za něčí snahu zviditelnit se v předvolebním boji. Jiný důvod neznám,“ domnívá se čtenář.