„Narodila jsem se sice až 16. září, ale v roce 1940, kdy jsem se vdala, mi do oddacího listu zapsali datum narození 13. září. Od té doby slavím vždy v tento den,“ vysvětlila stařenka, která celý život jedla typickou českou kuchyni. „Měla jsem ráda vdolky, buchty nebo třeba jablečné knedlíky,“ uvedla žena, jež má stále dobrý zrak a při chůzi nepoužívá hůl.

„Každý den si dám malou štamprličku, kterou ředím vodou,“ uvedla Ludmila Rabasová, jež těžce pracovala už od svých čtrnácti let. „Tehdy nám shořel dům, a tak jsme museli jezdit vydělávat peníze do cihelny v Úhřeticích,“ řekla oslavenkyně, která dříve zvládala i náročné hospodářské práce včetně orby s koňmi.