Radek Jirout začal renovovat staré struny v roce 1995 ve firmě Bohemia Piano. Tehdy mu bylo 20 let a postupně se v této neobvyklé činnosti zdokonaloval.

„Vyučený nejsem, všechno jsem se naučil od staršího člověka, který končil,“ vzpomíná na své začátky.

Postupem času se rozhodl z firmy odejít a začít podnikat. Tehdy se přesunul do Čeperky, kde našel větší prostory pro svou výrobu.

Od roku 2008 podniká a vyrábí struny do pian, klavírů i cimbálů. Čímž si splnil svůj sen o vlastní firmě. „Když praskne struna před koncertem je to průšvih, to se pak hodně spěchá. To si lidi ke mně jezdí třeba i z Prahy nebo Ostravy,“ říká.

Jeho struny znějí v klavírech po celé Evropě. Na Slovensko dodává především struny na cimbály. „Snažím se vyrábět struny tak, aby dobře hrály. Nemůžu si dovolit, aby nějaká struna byla hluchá,“ řekl důrazně.

On sám na žádný hudební nástroj nehraje. Přesto pozná, když struna nehraje tak jak má.

„Vím, co si při výrobě struny můžu dovolit, tak aby ta struna dobře hrála.“

Důležitou roli prý hraje to, jak je struna při výrobě napnutá. „Všechno to je jen o zkušenostech,“ dodává.

Denně vyrobí v průměru 100 strun. Když se jedná o sériovou výrobu, která je jednodušší, podaří se mu udělat i 300 strun za den. Kolik strun udělá za měsíc nedokáže říct. „Je to individuální, záleží na charakteru zakázky, zda jde o renovaci nebo úplně nové struny,“ říká.

Výroba jedné speciální struny do piana mu ale může zabrat až dvě a půl hodinu času. „Mikrometrem si každou strunu zvlášť přeměřím, vytvořím si tabulku. A podle toho dělám všechny struny,“ vysvětluje.

Základ struny je ocelové jádro, které se oplétá různými průměry mědí. Dříve když byla měď drahá, používala se hlavně mosaz nebo ocel. Dneska se už opřádá všechno mědí.

Speciální stroje nepotřebuje, ve své dílně má soustruh a stroje s jednoduchou mechanikou.

Struny dělá buď nové, například pro českou firmu Petrof, která je největší evropský výrobce klavírů a pian nebo německou společnost Bechstein. Práce pro takovéto firmy pro něho znamenají sériovou výrobu strun nejvyšší kvality.

close Radek Jirout ve své malé dílně v Čeperce na Pardubicku vyrábí u klavírní struny pro celou Evropu. Nejdál jeho struny hrály v Jižní Americe. Na Slovensko vyrábím především struny na cimbály. info Zdroj: Deník/Nikola Remešová zoom_in Radek Jirout ve své malé dílně v Čeperce na Pardubicku vyrábí u klavírní struny pro celou Evropu. Nejdál jeho struny hrály v Jižní Americe. Na Slovensko vyrábím především struny na cimbály.

Nejdražší struny jsou cimbálové, tam stojí struna přes pět tisíc korun.

Když nevyrábí struny nové, renovuje ty staré. Ty pak hrají především na základních uměleckých školách a u lidí doma.

Spolupracuje i s dalšími profesemi, číslo na něj mají ladiči pian z celé republiky.

V České republice vyrábět struny prý umí zhruba 60 lidí. Nyní už se obor klavírník moc neučí. Pan Jirout zatím své know how nikomu nepředává. Vidí také problém, v tom, že dneska se nikomu nechce dělat rukama.

„Do budoucna bych chtěl, aby to po mě někdo převzal,“ přeje si. Prozatím je ale přesvědčený, že nejlépe struny vyrobí on sám.

„Když posílám struny do ciziny, není možné, aby nějaká nehrála tak jak má. To by byl velký průšvih. Takže těžko někomu věřit, proto si to zatím raději dělám sám,“ přiznává. Na otázku, jestli jeho řemeslo jednou převezmou jeho děti říká, že se nechá překvapit.