Již v pondělí se studenti museli rozhodnout, jakou úroveň obtížnosti státní maturitní zkoušky zvolí.
Ústní zkouška společné části maturitní zkoušky se uskuteční v období od 2. do 27. května příštího roku. Didaktické testy a písemné práce společné části pak budou psát studenti v období od 30. května do 7. června.

Přijetí na základě výsledku maturity

Studenti si mohli zvolit buď základní nebo vyšší úroveň obtížnosti. Tato volba by pro maturanty mohla být rozhodující v otázce přijetí na vysokou školu.
Fakulta informačních technologií (FIT) ČVUT jako první vysoká škola oznámila, že bude přijímat uchazeče na základě výsledků státních maturit. Adept studia na této fakultě, který se bude chtít dostat na školu bez přijímacího řízení, se bude muset prokázat maturitní zkouškou z matematiky ve vyšší úrovni, kterou bude muset složit nejméně na 70 procent.

Vyšší úroveň obtížnosti v matematice však budí u některých maturantů obavy. Vyvolala je vysoká míra neúspěšnosti žáků v tomto předmětu u maturitní generálky, která se konala v polovině října.

Podle ředitele Cermatu Pavla Zeleného existuje jednoduchý recept, jak skloubit vysokou pravděpodobnost úspěšnosti u maturitní zkoušky a současně splnit kritéria, která si stanoví vysoké školy.

„Především chci zopakovat, že výsledky žáků a škol v maturitní generálce prakticky žádným způsobem nevypovídají o tom, jak dopadne maturitní zkouška na jednotlivých školách, a už vůbec nevypovídají nic konkrétního o kvalitě jednotlivých škol,“ sdělil Pavel Zelený.

„Platí ale, že žáci, kteří si chtějí zajistit co nejvyšší míru jistoty, že u maturity uspějí, a současně se chtějí pokusit splnit kritéria nastavená podobně, jako je tomu v případě Fakulty informačních technologií ČVUT, mají možnost zvolit si matematiku v základní úrovni jako povinnou maturitní zkoušku a vyšší úroveň si zapsat jako zkoušku nepovinnou,“ vysvětlil Pavel Zelený.

Harmonogram bude zřejmě obtížný

Tuto cestu zřejmě někteří studenti skutečně zvolí. Potvrzuje to i ředitelka pardubického gymnázia Dašická Jitka Svobodová. „U dvou povinných předmětů většina studentů volí základní obtížnost, aby dosáhli lepších výsledků. U nepovinných pak volí stejné předměty jen s vyšší obtížností. Mám obavy, jak zvládneme harmonogram,“ vysvětlila Svobodová.

„Při generálce jsem si zvolila v českém jazyce nižší úroveň, důvodem bylo především doporučení mého učitele, v angličtině jsem však volila vyšší úroveň, protože jsem si to chtěla zkusit. Na ostrou maturitu jsem se rozhodla v obou případech pro nižší úroveň obtížnosti. Nepovinný předmět jsem si nevybrala,“ řekla studentka maturitního ročníku na pardubickém Anglickém gymnáziu Gorkého Adéla Nermuťová.

Monika Suchá