První milník

Já osobně se přikláním k tomu přístupu, kdy je maturita brána jako první zlomový milník v životě mladého člověka a je na místě mít z této zkoušky určitý strach a chovat k ní náležitý respekt. Proto je pro mne víceméně překvapením, že valná většina již odmaturovaných studentů o státních maturitách referuje stylem: ,,Je to fraška, které není potřeba se obávat.“

Systém příprav

Nemohu objektivně zhodnotit reálnou úroveň státních maturit, co však již posoudit mohu, je systém příprav a obecná informovanost studentů i učitelů. Situace, kdy při nástupu do čtvrtého ročníku nikdo ze studentů nevěděl, jaká bude podoba státních maturit, zda se prodlouží náběhová fáze z prvního ročníku státních maturit či ne, mi přijde alarmující.

Nemám představu, nakolik je celková administrativa příprav státních maturit obtížná. O čem jsem ale přesvědčená, je fakt, že studenti mají právo znát přesnou podobu státních maturit alespoň rok dopředu. Co bych naopak na koncepci státních maturit vyzdvihla, je možnost volby dvouúrovňové zkoušky.

Otázka prestiže

Tato myšlenka však nabývá svého významu pouze tehdy, když vysoké školy začnou ve velkém přihlížet k těmto úrovním a nějakým způsobem je zohledňovat ve prospěch maturantů. Do této doby to bude pouze otázka osobní prestiže a určité satisfakce. To však nic nemění na faktu, že z maturity jako takové stále strach mám a mít budu, avšak nemohu se zbavit pocitu, že je to především proto, že vlastně vůbec netuším, co mě čeká.

Linda Bartošová