Akci Stůl na míru připravili na poslední srpnový večer spolek Piana na ulici a pardubická radnice. Jinak velmi rušnou třídu Míru protknula 230metrů dlouhá tabule. Městskou hromadnou dopravu nahradilo přes 100 stolů, které zdobily květiny a spousta jídla, kterým účastníci pohostili své sousedy a sousedky. Hlavním smyslem slavnosti bylo spojování lidí, kteří se třeba pravidelně potkávají na ulici, ale přitom se neznají.
První lidé se k připravenému stolu ve stínu Zelené brány začali scházet už před pátou hodinou odpoledne. Jídlo si měl přinést každý sám, někteří se ale ochotně dělili i s ostatními lidmi u stolu nebo kolemjdoucími.
„Je to úplně boží, jsme z toho dojatí. Je to krásný nápad a doufám, že je to začátek nové tradice,“ pochvalovala si Pardubačka Veronika, která dorazila s kamarádkou. „Jsme moc mile překvapení, je to nádherné,“ dodala Kateřina, která si ke stolu přinesla víno i malé občerstvení.
Organizátoři nepřipravovali žádné občerstvení. Každý si něco přinesl z domu, někdo udělal jednohubky nebo chlebíčky, upekl buchty nebo připravil pomazánku. Nechyběl ani bramborový salát nebo vánoční cukroví. V piknikových koších si lidé přinesli také víno nebo kávu.
„Máme rádi lidi, dobré jídlo a pití. Takže tady máme vínečko a drink a těšíme se, že tady potkáme své známé,“ řekla Pardubačka, která se představila jako Renča.
Sousedská slavnost neměla žádný oficiální program, organizátoři jen vyzvali k tomu, aby lidé poseděli se sousedy a program si vytvořili sami. Zván byl podle organizátorů každý, hlavním motivem je sdílení radosti ze společného stolování.
„Stůl je odvěkým symbolem spojení. Hlavním smyslem těchto slavností je tak spojování lidí, kteří se třeba pravidelně potkávají na ulici, ale přitom se neznají. Může se to sice zdát jako jednoduchá, banální myšlenka. Výsledkem je ale vždy událost s unikátní atmosférou,” přiblížil zakladatel spolku Piána na ulici Ondřej Kobza.
Pardubáci se tak s létem rozloučili stylově. Někdo si přinesl šachy, někdo karty. Jiní lidé přišli pouze posedět a popovídat si. Atmosféru doprovodili také muzikanti, výzdoba v podobě zavěšených girland nebo lehátka, herní koutek a v neposlední řadě i slunečné počasí.
Netradiční hostina u 230 metrů dlouhého stolu přímo na pardubické třídě Míru ve čtvrtek symbolicky ukončila léto. Tisíc lidí zasedlo k jednomu stolu, přijít mohl kdokoliv.
Spolek už stejnou akcí v minulosti spojil dva břehy Vltavy, když pět set metrů dlouhý stůl prostřel na Karlově mostě. Podruhé Pražany spojil když kolem pražské katedrály postavili čtyři sta metrů dlouhý stůl, který vykreslil tvar srdce.
Teď na řadu přišly Pardubice. „Máme velkou radost z toho, že se Pardubice staly prvním českým městem po Praze, kde se tato akce uskutečnila,“ řekla náměstkyně primátora pro kulturu Jiřina Klčová.
Na akci se nebylo potřeba registrovat ani platit vstupné. Přijít mohl kdokoliv a kdykoliv.
Perník, hokej, Fixa i Krychlič
Stůl na třídě Míru byl už druhý projekt města a spolku Piána na ulici.
Stejný spolek v polovině června v Pardubicích umístil první Poesiomat, který básní a zpívá o Pardubicích. Roura připomínající periskop ponorky nebo výdech z metra vyrostla před pardubickým nádražím. Pardubice se tak zařadily po bok Prahy, Paříže nebo New Yorku, kde poetická roura oslovuje kolemjdoucí.
„Koncept Poesiomatu se postupně vyvinul do dnešní podoby, kdy se snažíme zachytit symboliku a kouzlo místa. Určitá poezie je i v běžných lidských činnostech. Například v pečení perníku, jehož recept se předává po generace. Poesiomat je proto takovou zhudebněnou identitou místa,“ vysvětlil pražský kavárník Ondřej Kobza, který začal poesiomaty umisťovat do veřejného prostoru v roce 2015.
Z pardubického poesiomatu tak zní například hymna pardubického hokeje, recept na perník, kapela Vypsaná fixa nebo unikátní promluva pardubické legendy Krychliče.
17
2
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
