„V týdnu od 24. do 30. dubna byly srážky hlavně v období od neděle do úterý. Poté spíše převládalo suché počasí. Srážkové úhrny byly značně prostorově nerovnoměrné. Zhruba na polovině republiky byly zaznamenány úhrny jen do 5 až 10 milimetrů za týden, šlo o jižní Moravu, Vysočinu, Královéhradecký a Pardubický kraj,“ uvedl server Intersucho.

Na polích s jetelem a krmnými trávami zemědělské společnosti Býšť na Pardubicku jsou na první pohled vidět suché a holé ostrůvky. Jetel se kroutí, nemá dost vody. Na některých místech vůbec nevzešel. Za špatné podmínky k pěstování mohou velmi mírné zimy.

„V zimě opět nebyla žádná vláha, nebyl sníh, takže není taková zásobárna spodní vody. Voda se nedostane do povrchové vrstvy, ani do té podzemní, a to je další problém. Něco málo sice vzešlo, ale jaro je zatím také suché,“ řekla agronomka společnosti Dagmar Hrušková.

Podle ní je také problém, že se pěstuje na stále větších plochách. „Další věc, která má vliv, jsou zástavby. Voda se pak nemá kde zadržet,“ popsala Hrušková.

Kdy bylo sucho nejhorší?

Nejhorší sucha byla v letech 2015, 2017 a především v roce 2018. „Ztráty byly v řádech milionů korun. Tehdy v druhé polovině roku došlo třeba u kukuřice k přischnutí, takže rostliny nedozrály, ale zaschly,“ zavzpomínal ředitel zemědělského spolku Býšť Jan Janeček, podle kterého v roce 2018 vlivem sucha přišli až o polovinu úrody.

Nyní záleží, jaké bude počasí v následujících měsících. Sadař Jaroslav Nevole ze Svinčan konstatoval, že na prognózy je ještě brzo. „S postupujícím rozvojem vegetace a zvyšujícími se teplotami rostliny spotřebovávají mnohem více vody a pak by se suchem mohl být problém,“ vysvětlil Nevole.

Proti suchu však zemědělci moc dělat nemohou. Spíše čekají, zda se počasí umoudří a bude více pršet. Zavlažování se totiž na českých polích moc nevyužívá a ve strouhách a potůčcích je málo vody.

„Mohu dělat jen to, že budu udržovat sady bezplevelné a sekat častěji trávu v meziřadí. Závlahy nemám,“ povzdechl si Nevole.

Sucho má následně vliv na kvalitu sklizně. U ovocných stromů nedostatek vody neohrožuje ani tak množství plodů jako spíše jejich velikost. „Což je ovšem špatné kvůli jejich kvalitě a zpeněžení,“ upozornil sadař.

Podle Hruškové jsou navíc v posledních letech extrémní teploty, se kterými si zdejší příroda neumí poradit. „Člověk to tolik necítí, nevadí mu to, ale projevuje se to v krajině. A není to jen o rostlinách, například i krávy v létě na pastvách trpí,“ popsala.

Sucho a extrémní teploty navíc ovlivňují i výskyt škůdců, ať už jsou to hraboši, nebo hmyz. „Čím je větší teplo, tím škůdci víckrát rodí. Navíc žijí i ve vyšších polohách, kde dříve nebyli,“ dodala Hrušková.

Mnoho míst v Pardubickém kraji sužuje sucho. | Video: Klára Karasaridu

Stát se snaží pomáhat dotacemi, ale na ty je mnohdy těžké dosáhnout. Podle ředitele zemědělské společnosti Býšť Jana Janečka jsou navíc často v řádech desítek tisíc korun, přitom ztráty jsou statisícové až milionové.

Pardubický kraj vytváří plán pro zvládání sucha, na kterém spolupracuje s obcemi s rozšířenou působností a odbornými organizacemi. „Dokument by měl stanovit postupy při nedostatku vody a hospodaření s vodou v případě stavu sucha,“ vysvětlil mluvčí kraje Dominik Barták.