Mladí lidé z východních Čech nevědí, proč je osmého května státní svátek. Neznají ve svém okolí žádný památník obětem. Problematika genocidy je nezajímá. Neonacisté jsou totéž, co fotbaloví hooligans.
Turista se zájmem o válečnou historii v informačních centrech moc nepochodí. Měl by se před návštěvou neznámého města sám předem vzdělat.

Tak zvané „projektové dny“ v základních školách mají všechna možná témata, jen válku ne.
Soubor zarážejících zjištění posbíral Deník od náhodných respondentů, žáků a ředitelů základních škol, na městských odborech kultury a v informačních centrech větších měst východních Čech.

Ramínko váhy lehce nadzvedávají pozitivní informace z nemnoha míst: Při využití regionální historie a moderních technologií lze docílit, že mládež zná a ví.

Téměř všechny základní školy jsou rády, když se nich „píše v novinách“. A tak jsou okresní redakce Deníku přesně zpraveny o všech mikulášských, vánočních a velikonočních merendách, školních superstar a opékání buřtů. „Žádná ze škol nás nezvala ani neinformovala o nějaké akci, která by se vztahovala k výročí války,“ říkají unisono šéfredaktoři všech východočeských mutací Deníku.

Při tvorbě vzdělávacích plánů mají pedagogové poměrně volnou ruku.
A k dispozici mají tak účinný nástroj, jako jsou tak zvané projektové dny, kdy je veškerá výuka motivována jedním tématem.
„Měli jsme naposledy projektový den ke členství v Evropské unii. Válce není věnován žádný,“ to sice sdělil ředitel pardubické školy Spořilov Josef Novák, ale pod stejnou odpovědí by mohl být dlouhý seznam jmen a škol regionu.

Přátelství mezi národy, Poznáváme svět, Evropská unie, Den Země. Témata jako Proč se bát sílícího neonacismu a podobná se alespoň v Deníkem dotázaných školách do projektových dní jako hlavní téma nepromítají.