Hlavní akcí prodlouženého víkendu byla Krajská chovatelská výstava drobného zvířectva, na které se představili králíci, holubi a drůbež chovatelů ze všech čtyř okresních organizací, tedy Pardubic, Chrudimi, Ústí nad Orlicí a Svitav. Poprvé se tato krajská akce konala vloni v Holicích, příští rok se přestěhuje na Chrudimsko. Prostory v areálu vedle obecního úřadu zaplnily kotce, které využilo ke své prezentaci 147 chovatelů. Převedeno do řeči čísel - přivezli s sebou 410 holubů, 280 kusů drůbeže a 320 králíků. Nad výstavou, která přilákala na tisícovku návštěvníků, převzala zásvitu obec, nebylo proto náhodou, že mezi hlavními pořadateli se zde pohyboval i svinčanský starosta Josef Blažek Pokud má vybrat, co považuje za nejcennější na celé výstavě, pak bez váhání označí tzv. národní plemena. „Na ně trpím,“ říká,“ říká s úsměvem. „Je jich nejvíce u holubů. Jsou to plemena, která jsou vyšlechtěna u nás v Čechách, na Moravě nebo Slezsku. A proč na ně držím? Jsou důkazem chovatelské tradice a toho, že chovatelství v Čechách už v minulosti bylo na určité úrovni.“ Podle Blažka se tak za generace chovatelů podařilo vyšlechtit plemena, která si získala oblibu i za hranicemi naší země. „Třeba brněnský voláč má velkou popularitu v zahraničí – v Německu, Rakousku, Anglii či Belgii. Jejich chovatelé se scházejí na mezinárodní úrovni a toto plemeno uznávají. Dá se říci, že brněnských voláčů je více chováno v zahraničí než u nás. Ale nechá se to říci i o králících, třeba český strakáč je pěkné atraktivní plemeno, které je v Německu rovněž velice rozšířené. Naše chovatelství má dobrý zvuk.“

Chov drobných zvířat za poslední roky prošlo určitou proměnou. Podle Josefa Blažka nedošlo k razantnímu poklesu počtu chovaných zvířat, ale změna nastala z hlediska chovaných plemen. „Na výstavách se objevuje méně plemen, která měla v minulosti kombinovanou užitkovost nebo byla užitková. Ta, která se chovala kvůli masu, vajíčkům a dalším věcem. Tato plemena ubývají a nahrazují je okrasná, zdrobnělá plemena. To znamená, že chovatelství spíše směřuje ne k doplnění jídelníčku v kuchyni, ale k zájmové činnosti a koníčkům.“ Určitá národní plemena se tak podle starosty dostala do situace, že by mohla zaniknout. Z drůbeže namátkou jmenuje šumavanku nebo českou zlatou kropenku. „U některých plemen je to problém, aby se udržela v pravé původní podobě,“ připouští Josef Blažek. Za posledních dvacet let ale nemá informaci o tom, že by k zániku národního plemena skutečně došlo. „Spíše vznikají nová,“ dodává.