„Začala mě v práci bolet hlava, až jsem si musel sednout, kolegové se ptali, jestli nejsem opilý. Udělalo se mi tak zle, že zavolali sanitku. Pak už si nic nepamatuju,“ vzpomíná Plaček.

Poté byl několik hodin v kómatu, probudil se v Pardubické nemocnici. „Myslel jsem, že je vše v pořádku a chtěl vstát, ale tělo mě neposlechlo. Nejdříve jsem byl ochrnutý na pravou stranu, potom se to obrátilo a nakonec mám horší levou. Ze začátku jsem nemohl ani chodit,“ vypráví. Pomohly mu rehabilitace, ale některé problémy zůstaly dodnes, špatně mluví a levá ruka mu nefunguje tak, jak by si představoval.

Přesto se v únoru vrátil do zaměstnání. „V práci mě přijali zpátky, i když jsem trochu jiný a musejí mi pomáhat. Vedoucí mě navštěvoval i v nemocnici, kam mi nosil třeba řízky,“ směje se elektrotechnik.

Po mrtvici už ale nemůže řídit auto a kvůli špatné stabilitě ani kolo. Nemůže tak dcery odvézt do školy nebo na kroužky, vše musí zajistit manželka. Aby ale mohl alespoň dojet na nákup nebo pohodlně do práce, snažil se nadační fond Čas je mozek, který šířit osvětu o mrtvici, vybrat peníze na tříkolku. V tu chvíli se ale ozvala lékařka z Liberecka, která doma jednu nevyužitou měla a rozhodla se ji muži darovat. Do práce tak Plaček nyní bude moci jezdit na elektrické tříkolce v hodnotě 80 tisíc korun.

„Tříkolka je pro mě vhodná a bezpečná, jízdou si navíc procvičuju nohy,“ dodává Plaček a těší se, až pojede s rodinou na vyjížďku.