„Víme, že délka infrastruktury obecně souvisí s oblibou cyklistické dopravy a také víme, že přítomnost cyklostezek souvisí s vyšší bezpečností, což může být dalším faktorem hrajícím roli v oblíbenosti jízdního kola jako dopravního prostředku. Proto nám přijde zajímavé se podívat, jak jsou na tom česká města právě v porovnání délky a kvality jejich cyklistické infrastruktury,“ uvedli autoři projektu.
Speciální algoritmus dává nejvíce bodů za nejbezpečnější infrastrukturu, tedy oddělené cyklostezky. Plusové body města získala například i za vyhrazené i nevyhrazené pruhy pro cyklisty, stojany na kola nebo pěší zóny s povolenou jízdou kol. S menší vahou jsou do CykloRanku Česko započítány i pruhy pro autobusy s povolenou jízdou kol nebo piktogramové koridory. „Data vychází z mapy OpenStreetMap.org, která je podkladem pro mapu Městem na kole,“ uvedli autoři. Dodali, že se inspirovali estonským výzkumem Mihkela Lumiste, který porovnával cyklistickou infrastrukturu v evropských městech.
Český žebříček CykloRank přebírá základní nápad a skript a mírně ho upravuje na místní podmínky. "Především jsme přidali některé typy infrastruktury a mírně upravovali váhu jednotlivých typů opatření pro cyklisty. Výsledný žebříček pak seřadí jednotlivá města podle přepočtu délky cyklistické infrastruktury vůči celkové délce jejich uliční sítě. Přičemž různé typy infrastruktury mají v tomto přepočtu různou váhu," doplnili autoři.
Pardubice a Hradec Králové propojí cyklostezka:
V první desítce se za Uničovem, Hradcem Králové a Pardubicemi umístily Karviná, Kadaň, Břeclav, České Budějovice, Veselí nad Moravou, Poděbrady a Strakonice. Na opačném konci žebříčku je 127. Rumburk, před ním Varnsdorf a Milovice. Z největších měst Česka se Praha z hlediska cyklistické infrastruktury umístila na 22. místě, Ostrava na 38. místě a Brno na 81. místě.
Autoři zároveň podotýkají, že žebříček není dokonalý a asi nikdy nebude stoprocentně objektivní. Z dat například nelze vyčíst kvalitu povrchů či detailů cyklistických opatření. Metodika navíc počítá množství cyklistické infrastruktury, nikoliv její návaznost. Například Praha má podle autorů analýzy stezek pro pěší a cyklisty poměrně dost, jenže jsou až na pár míst velmi nespojité. "Již se tak zamýšlíme, jak žebříček CykloRank vylepšit pro příští rok. Vyhodnocení spojitosti sítě by mohlo být dalším kritériem, které bychom do příště rádi zařadili," poznamenali.
