Podle meteorologů šlo o nejvýraznější bouřku 20. století, mnozí popsali, že šlo o tornádo.

„Krásný slunný den 4. července. Ticho, klid a mír v přírodě,“ píše se v kronice obce Valy. Po velmi krušné zimě, kdy teploty klesaly až k mínus 30 stupňům, přišlo naopak velmi parné léto. Byl čtvrtek, neobvykle teplý červencový den, který se už blížil ke svému konci. Kolem 19. hodiny se ale začal zvedat vítr, a pak už šlo vše ráz na ráz. „Předehrou k nejsilnější větrné bouři, která zasáhla a zpustošila Pardubicko, byly abnormální teploty. Teplota se vyšplhala až na 40 stupňů. Bylo nesnesitelné vedro spojené s dusnem. K večeru se přihnaly mraky od jihozápadu a severozápadu. Během několika minut se ve městě setmělo, přišla žlutohnědá clona. Pak zaútočila nebývale silná vichřice,“ popisuje situaci v Pardubicích Petr Borovec z Klubu přátel Pardubicka.

Hned v několika kronikách je popisována černočerná tma, která bouři těsně předcházela.

„Vítr zvedl do výše obklady prachu a písku, které zakryly už beztak tmavé nebe. V několika okamžicích nastala úplná tma,“ líčí nástup nebezpečné bouře dolanská kronika.

Nejničivější zdokumentované tornádo ve východních Čechách v moderní historii postihlo v roce 2008 Chrudimsko, mělo sílu F2:

Potom následovala nevídaná smršť, bouřka neměla slitování s ničím, co jí přišlo do cesty. Netrvala dlouho, některé kroniky počítají 20, jiné 30 minut. I tak ale stihla napáchat obrovské škody. Autor kroniky Kunětic napsal, že zvuk praskajících oken připomínal dělostřeleckou přípravu. Venku to prý vypadalo, jako by se blížil konec světa. V Kostěnicích se zase prý domy chvěly od základů. Kronikář Hrádku napsal, že obec vypadala jako po výbuchu dělostřeleckého granátu. Stromy padaly jeden za druhým, a to i ty pořádně vzrostlé, kroniky popisují, že bouře lámala stromy jako by to byla stébla trávy.

Fotografie pokácených stromů na Pardubicku vyšla v roce 1929 v periodiku Východočeský Republikán.Fotografie pokácených stromů na Pardubicku vyšla v roce 1929 v periodiku Východočeský Republikán.Zdroj: Státní okresní archiv Pardubice„4.7. 1929 zasáhla Rybitví a širé okolí ve večerních hodinách silná větrná smršť. Vyvracela i kmeny staletých stromů jako sirky. Bortila střechy a tašky létaly vzduchem jako rotující gilotíny po širém okolí. Škody způsobené smrští byly obrovské. V Rybitví nezůstalo stavení, které by nebylo poškozeno,“ uvádí například kronika obce Rybitví na Pardubicku. Mnohé domy v obci byly naprosto rozmetány, vítr poškodil i kostel v nedalekých Lázních Bohdaneč. Telefonní vedení bylo zpřetrháno a elektrické sloupy vyly vyvrácené po celém okrese. Nejhorší byla ale situace mezi Pardubicemi a Přeloučí, směrem na Hradec Králové, kde vítr vyhodil vlak z kolejí. Bez škod nezůstal ani zámek v Pardubicích nebo Zelená brána, která měla poškozenou věž a ciferníky hodin. „Starobylá Zelená brána, která celé věky odolávala bouřím, nahnuta byla ve své špici a ciferník hodin na západní straně byl rozbit,“ psalo se v periodiku Východ. Škody se po celé zemi vyšplhaly nad 800 milionů korun tehdejší měny.

Pardubicko postihlo menší tornádo také v roce 2011:

Škod bylo ale napácháno mnohem více, bouřka si totiž vyžádala i lidské životy, a to i mezi dětmi. Podle historických pramenů zemřelo v okrese Pardubice pět lidí. Jeden z kronikářů popsal, že vítr odhazoval lidi jako listí na podzim. V Opatovicích nad Labem se žena s kočárkem nestihla před bouří ukrýt. „Bouře ji zasáhla na nechráněném místě a mrštila ji do příkopu. Kočárek byl převržen a dítě za několik dní zemřelo v hradecké nemocnici. Paní Nosálová byla nalezena v bezvědomí,“ upřesňuje Borovec.

Podle novinových článků zemřela v nemocnici také. Ve Svítkově přišel o život cukrář, který zrovna přejížděl se zmrzlinou železniční trať. Vítr ho ale strhl přímo pod projíždějící vlak, který muže přejel. U Popkovic zemřel krmič koní, když vyšel z konírky a zřítila se na něj střecha. Podobná smrt čekala i na jednaosmdesátiletou výměnkářku v Barchově.

Velké množství lidí se při bouři zranilo a následně skončili v nemocnici. „Ve Ždánicích těžce byla zraněna 17letá Anežka, na kterou se převrhl vůz a prorazil jí lebku,“ je napsáno na stránkách novin Východočeský Republíkán.

Více o reakcích obyvatel Pardubického kraje na ničivé tornádo na Hodonínsku najdete zde

Ihned po bouři začali lidé odklízet sutiny a opravovat střechy a celé domy. V kraji byl ale nedostatek cihel a střešních tašek. „Druhý den hned v časných hodinách ranních stály před všemi cihelnami našeho kraje nečetné povozy ze všech obcí,“ psal Východočeský Republíkán. Jeden z majitelů cihelny se navíc rozhodl využít situace a zboží lidem prodával téměř za dvojnásobek původní ceny. Jeho jednání poté bylo označeno za lichvu.

V mnohých kronikách je bouře připodobňována tornádu nebo orkánu. „Nevál jedním směrem, ale točil se a vířil s působil těmito víry a ohromnou prudkostí škody veliké,“ uvádí se v kronice Valů. Kronikář Vysoké u Holic bouřku označil za orkán, jiní hovoří o cyklónu.