Nebe nad Pardubicemi se začíná zatahovat. Děsivě vzhlížející mračna ale nejsou to nejhorší. Na obloze se začíná vytvářet desítky metrů široký vír, který s sebou bere vše, co mu přijde do cesty. “Tornádo jsem spatřil ve chvíli, kdy se zakouslo do střechy a začalo ji rolovat. Velké kusy plechové střechy a izolace se pomalu vznášely a kroužily ve spirále. Poté na chvíli zmizely v mraku a padaly různě na zem,” líčí děsivý obraz Radek Řezák, kterého tornádo zastihlo v práci.

Píše se rok 2011, když se do Starých Čívic u Pardubic přižene tornádo. Přibližně půlminutová smršť, která udeřila v úterý 21. června 2011 po 17. hodině, za sebou nechává rozbitá auta, pobořené domy, spadlé střechy, rozbité ploty a vyvrácené statné stromy. Zřejmě nejvíce to odnáší průmyslová zóna na okraji Čívic. „Když to přišlo, chlapi se snažili zavřít vrata od nákladové rampy. Viděl jsem, jak se do nich opřel vítr, zmuchlal je, jako kdyby to byl kus staniolu a pak proletěly halou kus ode mne,“ popisuje osudové okamžiky krátce poté jeden z dělníků.

Více o tehdejším tornádu čtěte zde:

Větrný vír následně začíná tovární halu doslova rvát na kusy. „Střecha je v jednom pruhu odloupnutá úplně stejně jako z krabičky od sardinek, zadní stěnu to utrhlo úplně,“ popisuje škody další z pracovníků. Mezitím se spouští poplach na základnách všech záchranných složek. Zdravotnická záchranná služba okamžitě spouští traumaplán, očekává se mnoho zraněných.

Do služby jsou povoláni všichni dosažitelní lékaři, sanitní vozy včetně převozových ambulancí a také záchranářský vrtulník. „Dostali jsme hlášení, že tornádo silně poškodilo budovu a smetlo z ní obrovskou střechu. Uvnitř prý byly stovky lidí. Nevěděli jsme přesně, jak to tam vypadá, a tak jsme museli reagovat, jako kdyby došlo k nejhoršímu,“ vysvětluje tehdejší šéf pardubické záchranné služby Pavel Svoboda.

Vše o tehdejším tornádu z pera meteorologů najdete ZDE

Na místo vyjelo devět sanitních vozů, jednotky hasičů a policisté. „Myslel jsem, že budeme vytahovat z trosek budovy jen těla,“ sdílí svoje tehdejší obavy jeden z hasičů. Lze ale mluvit skoro ozázraku, jelikož zaměstnanci budovu stačili opustit dřív, než se začala částečně bortit. Zaměstnavatel začal počítat zaměstnance. Situaci ale komplikovalo to, že chyběly seznamy lidí přítomných na pracovišti, jelikož zařízení, které mapuje jejich příchody a odchody je ten den mimo provoz. Na konci ale přichází dobrá zpráva - uvnitř nikdo nezůstal.

Podívejte se na fotky a videa z řádění tornáda, které taktéž v červnu, ale už v roce 2008, postihlo sousední Chrudimko:

Provoz firem je ale ochromen, škody se budou napravovat týdny. Přitom lidé v Pardubicích téměř o ničem neví. „Nejlepší bylo, že v Jesničánkách byl klid, jen z povzdálí duněla bouřka. Vůbec by mě nenapadlo, co o pár kilometrů dál vyprodukovala,“ svěřuje se Vojtěch Čáp.

Následky ničivého tornáda ve Starých ČívicíchNásledky ničivého tornáda ve Starých ČívicíchZdroj: zzddeendaJedna ze zaměstnankyň vzpomíná na to, jak měla kvůli počasí problém dostat se do práce. O tornádu se dozvěděla v autobuse z vysílání dispečinku, načež zahlédla převrácený stánek se zmrzlinou, který stál vedle hospody. Z autobusu musela vystoupit dříve a zbytek cesty do práce dojít pěšky, protože silnice byla zatarasená popadanými stromy. “Vůbec jsme nevěděli, co se bude dít dál. Čekali jsme na statika, aby nám řekl, v jakém stavu je budova a zda budeme moct pracovat, nebo jestli nás pošle domů. Nakonec jsme odklízeli trosky, poté jsme teprve mohli pracovat dál ve výrobě,” vzpomíná s odstupem času.

Na tornádo, které před 10 lety zdemolovalo část Starých Čívic ale existují také veselé vzpomínky. “Pamatuju si to. Narodil se mi v tu dobu syn Honzík o pět týdnů dříve. Vždy mu říkám to ‚tenkrát, když bylo tornádu…‘ vypráví se smíchem Helena Chalupníčková.