Kliknutím zvětšíteNáměstí Republiky se nachází v západní části historického středu Pardubic. V místě je městské divadlo, gotický kostel svatého Bartoloměje, Tyršovy sady, nedaleko je pak Pernštýnské náměstí a Zelená brána. Historie místa v centru Pardubic ukazuje, že náměstí dříve mnohokrát sloužilo jako symbol moci vládnoucích politických režimů.
„Totalitní režimy, nacisté a komunisté považovali náměstí Republiky za svůj kultovní prostor. Kdybychom tam nechali všechny jejich pozůstalosti, vznikl by tam podivný skanzen,“ řekl pro ČTK historik Jiří Kotyk.
Psali jsme, najdete zde i výsledky čtenářských anket:
Místo neslo původně jméno Smetanovo náměstí a vzniklo v roce 1913. Dnešní jeho podoba vznikla zasypáním městské řeky. Po vzniku samostatné Československé republiky bylo na úpravu Smetanova náměstí vyhlášeno několik architektonických soutěží. Na vzhledu místa se podepsali i architekti Josef Gočár nebo Ladislav Machoň.
Památník osvobození
Sousoší od akademického sochaře Josefa Malejovského, ztvárňující rudoarmějce obklopeného dětmi, bylo na náměstí Republiky odhaleno v roce 1957. Vyobrazuje rudoarmějce se zbraní, dívku s květinami a pionýry. První pokusy o jeho odstranění se datují už do roku 1968.
Jméno i podobu pak místo změnilo ještě několikrát. Náměstí neslo jméno po prezidentu Benešovi, později zase neslo název Stalingradské nebo náměstí Osvobození. Politické režimy zde vztyčily postupně symboly říšské orlice, které místní přezdívali slepice, nebo betonový traktor, který měl připomínat symbol kolektivizace. Před divadlem kdysi stála také socha Lenina.
V roce 1957 byl u vstupu do Tyršových sadů odhalen pomník s rudoarmějcem jako památka osvobození. „Ten měl v občanech posílit vědomí, že Rudá armáda v květnových bojích roku 1945 osvobodila jejich město od nacistů,“ připomněl Kotyk.
Socha symbol s písmeny DRK (německý červený kříž) a říšskou orlicí.
A právě tato socha nedá některým Pardubákům spát ani po více než šedesáti letech. O jejím odstranění nebo přemístění se debatuje opakovaně. Budoucnost sochy začali zastupitelé po letech opět projednávat v dubnu.
„Bez emocí z ruské invaze na Ukrajinu se pojďme bavit o tom, jestli taková socha má být v centru města. Podle znalců není nijak cenná historicky ani umělecky. Není symbolem osvobození ani konce války, protože vyobrazuje postavy až 50. let, pionýra a kolchoznici,“ otevřel debatu zastupitel Jiří Hájek (STAN).
Památník osvobození, kterému místní neřeknou jinak než Rudoarmějec, ale prozatím zůstane na svém místě. Po jednání zastupitelů města a historiků se radnice rozhodla, že sousoší se od Tyršových sadů stěhovat nebude.
Co si počít se sochou rudoarmějce
V anketě Deníku se pro setrvání sochy na svém místě vyslovilo přes osmdesát procent hlasujících. Pro odstranění sochy bylo deset procent z více než osmi set hlasujících. Čtyři procenta lidí, kteří v anketě hlasovali, by sochu přesunulo na jiné místo. Zajímavé však je, že v souběžné anketě na Facebooku Pardubického deníku (22. 6.) se naopak většina respondentů vyjádřila pro přemístění památníku.
Radnice v červnu uspořádala pro zastupitele i seminář s historiky, shodu ale nenašli ani odborníci. Město tak raději nechá památník na svém místě.
„Vzhledem k tomu, že ani mezi odborníky nepanuje stoprocentní shoda na tom, jestli a proč památník odstranit, přemístit nebo jej ponechat tam, kde je, jsem přesvědčen, že by nebylo správné učinit nyní nahodilé, zbrklé rozhodnutí,“ prohlásil primátor Pardubic Martin Charvát (ANO).
Primátor je podle svých slov rád, že se tato diskuze otevřela, ale zároveň odmítá to, že by se toto citlivé téma mělo stát populistickým bodem předvolební komunální kampaně. Argumenty poukazovaly na nevhodné místo sousoší i na to, že památník kazí výhled na zámek.
15
Čtenář 
4
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
