Co vás v současné době v obci nejvíce trápí?

Po dvou letech se začíná dít všechno, protože doteď se vlastně nic nedělalo. Samozřejmě nás trápí dálnice a s ní související opravy, rozbité silnice a hluk z nově otevřené dálnice. A teď ještě dodělávají silnice kolem, už jsme si mysleli, že nejhorší nápor aut a nepořádku máme za sebou a ono to skoro začíná nanovo. Ne v takové míře, ale začíná. Převážejí hlínu z jedné strany obce na druhou, skoro nepochopitelně, a pořád je tam prach a nepořádek. To je asi taková naše největší bolavá pata.

Co Borek teď kromě oprav čeká nového?

Letos máme výročí 120 let hasičů. Také je 100 let nohejbalu v republice a příští rok to bude 40 let, co se hraje v Borku, takže stavíme úplně novou kabinu na nohejbalové hřiště. Ta by měla být snad v červnu hotová, aby tam 120. výročí hasičů mohlo proběhnout.

Zmiňujete také nohejbal, jaká je u vás jeho historie?

Nohejbal tady máme od roku 1983. Nejdřív se hrálo na dětském hřišti na trávě, poté se v roce 1986 začalo dělat hřiště asfaltové. Když „áčko“ začalo hrát soutěž, už to hřiště nevyhovovalo a v roce 2003 se muselo dělat nové. A kluci tu měli úspěch.

Na hasičárně se také před nějakou dobou objevil defibrilátor. To je na tak malou obec nezvyklé.

Doufáme, že ho nikdy nepoužijeme. Ale pořídili jsme ho před více než dvěma lety na základě tragické události. Kdyby tu tehdy byl, možná bychom toho člověka zachránili. Ale to nikdo neví. Je to taková psychická podpora. Teď na defibrilátory kraj začal dávat příspěvky, ale my jsme si ho pořídili z vlastních zdrojů.

A do čeho dalšího chcete investovat?

Už osm let tu máme službu, kdy občanům přijde SMS s důležitými informacemi obecního úřadu. V mnoha obcích to začínají mít až teď. A založili jsme také facebook. Je to rychlá cesta, jak lidi informovat. Budeme opravovat rozhlas, chceme tam mít moderní ústřednu, kdy já budu moci kdekoliv v republice namluvit jakoukoliv zprávu a půjde to vyhlásit tady v rozhlase.