Poslanecká sněmovna bude na svém březnovém zasedání projednávat novelu zákona o návykových látkách, který 2. března projednala vláda. Návrh skupiny poslanců reaguje na nárůst nabídky nových syntetických drog s účinky blízkými klasickým drogám na českém území.

Návrh reaguje na problém na Moravě

„Novela rozšiřuje o 33 nových položek spektrum látek, které se uznávají jako látky návykové, a jako s takovými se s nimi nakládá z pohledu zákona a eventuálních postihů,“ vysvětluje poslanec Jiří Skalický, který je primářem oddělení klinické biochemie Pardubické krajské nemocnice, kde se také návykové látky stanovují.

Návrh iniciovali poslanci reagující na problematiku na severní Moravě, kde se spektrum těchto dosud nezařazených látek, které se jako drogy používají, vyskytlo nejdříve a uživatelé je k nám vozí z Polska. „Lidé, kteří užívají drogy, jsou šikovní na to, aby se k nim dostali. Lidé, kteří drogy vyrobí nebo upraví, jsou zase velmi schopní chemici. Špičkoví organičtí ,chemici’ dokážou jednak upravit většinu známých látek, nebo vymyslet a vyrobit látku úplně novou. Udělají to tak, že změní chemickou strukturu látky, a ta má pak jiný nebo vyšší účinek,“ podotýká Jiří Skalický.

Seznam se musí občas aktualizovat

Seznam návykových látek se tak musí čas od času aktualizovat a zapracovat do zákona. „Ve svém archivu v laboratoři mám schovaný unikát: deník vařiče pervitinu. V něm je velmi dobře popsána příprava této drogy, což je samo o sobě zajímavé čtení i pro odborníky,“ dává Jiří Skalický k dobru jednu perličku.
A jak se v praxi nová látka dostane do seznamu? Policie na začátku zabaví látku neznámého složení a ve specializovaných laboratořích se pak zkoumá, zda jde o látku známou či neznámou. Pokud je neznámá, pak nastupuje proces pro specialisty analytiky, kteří pomocí exaktních a velmi drahých metod a přístrojů stanoví strukturu zkoumané látky, od níž lze pak určit, jaké budou její účinky. Následně je látka popsána a zařazena do určité skupiny drog s podobným účinkem.