Naše nejcennější tekutina bude v příštích šesti letech ještě cennější. Hlavně pro naše peněženky.

Ubývající zásoby podzemní vody v ČR přiměly stát zdražit poplatky za její čerpání. Dnes platí vodárny za kubík podzemní vody dvě koruny, podle novely vodního zákona se však tento poplatek bude do roku 2022 postupně navyšovat až na finální cenu 
6 korun za kubík.

„Poplatky za odběr podzemní se od roku 2002 nezměnily, po čtrnácti letech už jejich výše nijak nemotivuje odběratele k šetření tohoto velmi cenného zdroje pitné vody," řekl Deníku ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Loňský extrémní úbytek vody v ČR jen potvrdil, že vodní zdroje musíme důsledně chránit," zdůraznil ministr.

Cena povrchové vody z nádrží (tuto cenu určují povodí) v uplynulých letech rostla: dnes je to přes 4 koruny za kubík. Tudíž vodárnám, u nichž to technicky lze, se paradoxně vyplatí čerpat kvalitnější (a o polovinu levnější) vodu z podzemí. Mimochodem i čištění této vody je levnější. Podle dat z roku 2014 tak podzemní voda činí už nadpoloviční podíl z celkové produkce v ČR.

Podle Brabce je zvýšení poplatku ze dvou na šest korun sociálně citlivé a zákazníci to ani nemusejí poznat. „Zvýšení poplatků nebude mít plošný vliv na cenu vodného," míní ministr.

Návrh zákona ale s určitým růstem cen počítá. Jak konkrétně? Záleží, zda vaše vodárna odbírá spíše podzemní nebo povrchovou vodu z nádrží. Většinou je to půl na půl.

Pokud je závislost vaší vodárny na podzemní vodě poloviční (a zbytek čerpá z nádrží), ministerstvo životního prostředí očekává růst ceny vody o 18 korun na osobu a rok (čtyřčlenná domácnost navíc 72 korun za rok).
Kdyby (teoreticky) vaše vodárna čerpala veškerou vodu z podzemí, ročně to 
v průměru bude zvýšení ceny až o 52 korun na osobu 
a rok (navíc 208 korun čtyřčlenná domácnost).

Situace se liší od města 
k městu.

Například Olomoucko, Brno, či Hradecko používá převážně podzemní vodu. Tam by poplatek logicky pocítili více. Naopak regiony Budějovicko a Ostravsko, Liberecko jsou podle MŽP zásobovány převážně povrchovou vodou z nádrží.

Vodohospodářským firmám se ale zvýšení poplatků nelíbí. Kromě zdražení odběru je čeká zpřísnění limitů při vypouštění odpadních vod, což si vynutí úpravy čističek a další náklady. „V některých lokalitách může cena vody vzrůst i o desítky procent," myslí si František Barák ze Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR. Ročně by podle něj bylo třeba investovat do opravy sítě 18 až 20 miliard korun, v reálu je to polovina. Stále tak platí, že 17 procent vody se ztratí v potrubí cestou k zákazníkovi.

Největším problémem vodárenství ale zůstává jeho atomizace, kdy v ČR existuje 2500 vodárenských firem, často přitom „trubky" vlastní obec a vodu prodává (a zisk inkasuje) soukromník. „Bohužel nefunguje pravidlo, že čím levnější voda je, tím efektivnější je provoz vodovodů a kanalizací," říká analytik firmy Grant Thornton Pavel Válek. Cenu vody bychom podle něj měli hodnotit podle toho, kolik daná vodárna investuje do oprav. „Tam, kde je cena vody vysoká a podíl nákladů na obnovu je mizivý, je na místě začít tlouci na poplach," říká Válek.