„Ve školce jsme přišli o rozloučení s předškoláky, na zápis do první třídy jsme jít nemohli a teď mám dceři vysvětlit, že vlastně ani nedostane první vysvědčení? To je bomba. Takové slovní hodnocení prvňáčka bude fakt motivovat,“ rozčílila se Eva Kovářová z Pardubicka.

Jednotní v názoru na podobu pololetního vysvědčení nejsou ani učitelé. Školáci jedou už několik týdnů distanční výuku a některé předměty vůbec nemají, například hudební a výtvarnou výchovu nebo tělocvik. „Teprve jsme dostali informace z Ministerstva školství. Na pátek jsem svolal poradu učitelů a tam se domluvíme, jak budou vysvědčení vypadat. Předpokládám ale, že naprostá většina učitelů bude chtít dávat normálně známky,“ popsal Jan Sigl, ředitel Základní školy Dolní Újezd.

Školu v největší vesnici v kraji navštěvuje okolo tří stovek žáků. Ředitel Sigl si nedovede představit, že by školáci měli dostat ze všech předmětů slovní hodnocení. „Kdyby měl učitel psát u osmdesáti dětí hodnocení třeba z dějepisu, to by už teď nedělal nic jiného. Slovní hodnocení má svá pravidla, co všechno má obsahovat. A stejně bychom museli vše převést i na známky, deváťáci je potřebují a stejně tak děti, které se hlásí na víceletá gymnázia,“ řekl Sigl. Navíc mu slovní hodnocení připomíná posudky, které se psaly dětem na střední školy za minulého režimu.

Pro známky zvedá ruku i většina oslovených rodičů. „Známky jsou pro mě více jednoznačné a učitelka našeho syna dává známky, myslím, hodně spravedlivě. Slovně každý řekne, co chce,“ poznamenala Pavla Horká z Ústí nad Orlicí.

Slovní hodnocení ale nezavrhují učitelé v Základní škole Felberova ve Svitavách. Tady je dokonce píší i mimo koronavirovou krizi. Ale ne všem dětem. „U nás slovní hodnocení běžně používáme. Když děti potřebují, tak ho děláme. Ale v tomto období bych vycházela z toho, jestli je potřeba, nebo ne. Nemůžeme si teď říci, že budeme ze dne na den hodnotit jinak. To nejde,“ sdělila Jana Pazderová, ředitelka svitavské školy Felberova. Pro plošné hodnocení všech žáků ale nevidí důvod a nepřijde jí ani smysluplné. Podle ní o to nestojí ani rodiče, protože slovní ohodnocení pro ně není tak čitelné jako známky. „Pokud ale dítě selhává, má problémy, tak i z psychologického hlediska je lepší, aby tam žák známku neměl. Ta by ho totiž mohla demotivovat. Hodnocení většinou píšeme formou dopisu s oslovením. Je tam napsáno, co zvládlo, co ne, v čem má přidat a co se mu naopak dařilo,“ přiblížila hodnocení Pazderová.

Některé školy v Pardubickém kraji ale nemají distanční výuku dotaženou a děti se on line učí třeba jen některé dny v týdnu nebo hodinu, dvě denně. Tady je pak otázka, jak mají žáky hodnotit. Právě pro ně by bylo podle odborníků slovní hodnocení vhodné.

ZAJÍMAVOST - Vzpomínka autorky

Pokus o slovní hodnocení už české školy v minulosti zažily. Prvňáci ze školního roku 1988/1989 doma žádné vysvědčení se známkami nemají. Rodiče mi vyprávěli, že to byl tehdy experiment u prvňáků, který se ale neosvědčil a byl jen ten jeden rok. V pololetí jsme žádné vysvědčení nedostali a na konci roku jen slovní hodnocení. Tři slova a mohla jsem jít do druhé třídy. Slovní hodnocení mělo tehdy tři úrovně. Kdo měl na vysvědčení hodnocení „velmi dobré výsledky“ a „dobré výsledky“, ten postoupil do druhé třídy. Kdo měl zapsané „slabé výsledky“, ten si musel první třídu zopakovat.