Nyní bude následovat další kurz s novými dětmi, kterých by mělo být asi patnáct. Dům dětí a mládeže je hodně využívaný pro kroužky a dětské aktivity, proto pro výuku a hlídaní ukrajinských dětí slouží budova Kulturního domu.

„Děti se tu dvě hodiny učí česky, používáme různé kartičky, pomůcky, klasické české slabikáře a snažíme se dětem trošku vštípit češtinu, aby pro ně přechod do školy byl jednodušší. Po ranní výuce jdou na hodinku ven, poté na oběd a pak mají zábavu pod vedením jiných dospělých, kde pomáhají externí vedoucí našich kroužků,“ popsal průběh výuky ředitel domu dětí a mládeže Pavel Hojka.

Do Základní školy v Dolním Újezdu nastoupilo 17 dětí z Ukrajiny. Mají svoji třídu a postupně se začleňují do tříd s českými dětmi.
Z Kyjeva i z venkova... Ukrajinské děti se učí v Dolním Újezdu češtinu i počty

Děti se stravují v restauraci kulturního domu, kde se k nim někdy připojí i rodiče a učitelé. Mají zde i v předsálí divadla vytvořenou malou jídelnu se zhruba šesti stoly.

Podle vyučující Petry Lošťákové se děti učí velmi rychle a to především díky tomu, že už mají za dobu pobytu tady češtinu naposlouchanou.

Výuka starších dětí, které už na Ukrajině chodily do školy, začíná ráno v osm hodin. Děti se rozdělí do skupin a paní učitelka jim napůl ukrajinsky, napůl česky zadává úkoly. Tento den, který byl pro děti v kurzu poslední, opakovaly slovní zásobu. Nejdříve jim učitelka ukazovala například barvy a ty měly pojmenovat česky, poté si opakovaly slova o počasí, zvířátka a podobně.

„Děti rozumí, slyší to, vědí co mají udělat, jen to třeba neumí říct. Hlavní je, že až půjdou do školy, budou už trošku rozumět,“ popsala výhody adaptačního kursu vyučující.

Po přestávce děti dál opakovaly, a také si budovaly slovní zásobu tak, že vymýšlely slova, která mají spojena s určitým pojmem. Petra Lošťáková se snažila, aby přemýšlely o slovech i pocity, protože tyhle věci se na ukrajinských školách moc neřeší. Sama má manžela Ukrajince a i její syn se provdal za Ukrajinku.

Na výuku doprovází své děti maminka Nataša, která při výuce občas vypomáhá. „Paní Petra nám rozumí, pomáhá nám. Ale chce to čas. Doufáme, že ve škole mezi českými dětmi nám to půjde dobře,“ řekla Nataša.

Na výuce bylo zřejmé, že pro děti bylo někdy náročné udržovat pozornost, ale vyučující vše zvládala. Podle ní je důležité, zda se děti chtějí učit. Ale od začátku u některých vidí velký pokrok.

„Třeba Juri odmítal pracovat, odmítal psát… A pak nastal zlom a už píše hezky, snaží se. A dále Ilja a další děti. Přemýšlela jsem proč se nechtějí zapojit. Samozřejmě je to pro ně přechod, jiný stát, jiné prostředí, ale pak mi došlo, že dva roky nebyly pořádně ve škole, protože byl koronavirus. Teď jsou v Čechách, chtějí být doma, ale i přesto nakonec zlom nastal a začaly se zapojovat,“ vysvětlila Lošťáková.

Nejvíce se nepozornost a rozjívenost projevuje o přestávkách. „Děti se ve výuce snaží být pozorné, ale jsou trošku živější o přestávkách. Je to ale asi trend ukrajinských škol. Oni jsou zvyklé, že když je přestávka, začnou běhat a jsou hlučné. Budou si muset zvyknout, že na našich školách jsou dozory na chodbách a samovolné pohybování se po škole není možné,“ popsal Hojka.

Karolína Šafránková
„Natáčení seriálu byla zkušenost, ale divadlo je důležitější,“ říká Šafránková

Děti z prvního cyklu v pondělí nastoupí do dvou základních škol v Holicích, kde je rozdělí podle ročníků. Na základní školu Komenského půjde 22 děti, na druhou základní školu Holubova půjde pět dětí.

Dům dětí nabízí i školku pro mladší děti. Děti ve školkovém věku budou chodit do Kulturního domu až do konce června, protože kapacita ve zdejších školkách je plná.

„Děti učíme části těla, čísla, barvy, písničky, učíme je i trošku česky,“ popsala ukrajinská vychovatelka Ola.

Tento den byl výjimečný v tom, že děti za odměnu po ukončení kurzu šly do kina na film Čertoviny, který byl promítán v ukrajinštině.