V malém lázeňském městě je v armádním zařízení ubytovaná zhruba stovka ukrajinských uprchlíků, povětšinou matky s dětmi. To je maximum, co objekt, který vlastní ministerstvo obrany, dokáže pojmout. Podle plánu ministerstva vnitra by se sem však měli přesunout také romští utečenci, kteří přicházejí nejčastěji z ukrajinsko-maďarské hranice.

„Umístění do lázeňského města považujeme za nevhodné,“ nastínil stanovisko mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták a dodal, že je nutné, aby ministerstvo vnitra důkladně komunikovalo s místní samosprávou.

Podobný problém s romskými uprchlíky nyní řeší například také v Boskovicích, ale také v Kramolíně na Vysočině, středočeském Benešově či na Slovensku.

Starosta města Vladimír Šebek však žádné informace z oficiálních zdrojů neměl. „Budu s tím bez jakýchkoliv diskuzí nesouhlasit a udělám vše, co bude v mých silách, aby k tomu nedošlo. Značnou oporu mám určitě v místním obyvatelstvu,“ uvedl v úterý večer Šebek.

Asistenční centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny na brněnském výstavišti.
Stěhuju se na Aljašku. Boskovičtí mají obavy z romských uprchlíků

Následně oznámil, že jednal s krajským úřadem a záměr ministerstva vnitra město nevyslyší. „Bylo mi řečeno, že od takového plánu vnitro údajně odstoupilo,“ dodal Šebek ve středu.

Hejtman Martin Netolický:

"Při vší korektnosti se bavíme o tom, že uprchlická krize s sebou nese také některé efekty a situace, které prostě zneužívají určité skupiny obyvatel… Pokud se nemýlím, na Zakarpatí žádný dramatický válečný konflikt není.“

S ubytováním ukrajinských obyvatel nesouhlasí ani řada místních. „Jejich pobyt tady mi připomíná rekreaci. Je jasné, jak by to dopadlo, kdyby sem přijely další skupiny. Je mi nanic z toho, když vidím, co nejen s naším městem chtějí udělat,“ zmínila místní obyvatelka, která si nepřála být jmenována. Redakce ale její totožnost zná.

Podobného názoru je také další mladá žena, která si nepřála uvést své jméno. „Romské uprchlíky z Ukrajiny tady rozhodně nechci, protože nevěřím, že se přizpůsobí. Nebude tu klid,“ poznamenala.

Dolů po točitém schodišti, pak podzemními chodbami a přes několikery masivní dubové dveře s mohutnými zámky... cesta k trezoru v podzemí pardubického zámku je složitá. Po staletí tak zůstal utajen.
TAJEMNO: Po staletí o ní nikdo nevěděl. Pokladnice pojala stovky kilogramů zlata

Smířlivější názor zastává zastupitel města Aleš Kořínek. „Myslím, že je to jako s jinými uprchlíky, kteří tu budou chtít zůstat. Podmínkou musí být, že budou mít práci, budou soběstační a budou vzdělávat své děti, ale samozřejmě ne na úkor dětí ze spádové oblasti,“ uvedl Kořínek, který však o záměru ministerstva vnitra také neměl žádné informace.

Zastupitel Patrik Trojan vidí problém v nedostatku ubytovacích kapacit. „Za mě je jedno, jestli je to romský či neromský utečenec. Město jako takové nemá, kromě několika bytů, kam takové lidi ubytovat,“ řekl a upozornil na to, že v případě vojenské ubytovny nemá samospráva žádné pravomoci.

Vojenská ubytovna v Lázních BohdanečVojenská ubytovna v Lázních BohdanečZdroj: archiv

Pro omezenou pomoc zaznívají ve městě také další hlasy. „Pomoc uprchlíkům určitě ano, ale tak, že se postaví uprchlické tábory, ve kterých budou žít. Dávat jim k dispozici byty a podobné prostory mi přijde absurdní,“ sdělil muž, jenž nechtěl zveřejnit své jméno.

Romské uprchlíky v minulých dnech kritizoval také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Troufnu si říci, že při vší korektnosti se bavíme o tom, že uprchlická krize s sebou nese také některé efekty a situace, které prostě zneužívají určité skupiny obyvatel,“ poznamenal Netolický na adresu uprchlíků, kteří do Čech přicházejí z ukrajinsko-maďarské hranice.

Visutý most se otevře v polovině května.
VIDEO: Lávka v Dolní Moravě se otevře za dva týdny. Lístek bude od 350 korun

„Pokud uprchlíci, kteří sem míří a které považujeme takzvaně za nepřizpůsobivé, hovoří maďarsky, tak se stačí podívat na mapu, odkud pochází. Pokud se nemýlím, na Zakarpatí žádný dramatický válečný konflikt není,“ dodal Netolický pro CNN Prima News.

Problematická může být také skutečnost, že ministerstvo vnitra neeviduje národnost utečenců, kteří do republiky přicházejí. „Zaznamenáváme pouze státní příslušnost uprchlíků, proto nelze říci, kolik lidí z romské menšiny se v České republice nachází,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

V areálu Záchranné brigády Hasičského a záchranného sboru (HaZZ) vznikl dočasný nouzový tábor, který je připravený pro lidi z Ukrajiny, 28. února 2022 v Humenném.V areálu Záchranné brigády Hasičského a záchranného sboru (HaZZ) vznikl dočasný nouzový tábor, který je připravený pro lidi z Ukrajiny, 28. února 2022 v Humenném.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Výsledkem úterního jednání ministra vnitra Víta Rakušana s hejtmany jsou prozatím tři potvrzené objekty, které by mohly poskytnout této skupině obyvatel útočiště. Žádný z nich se však nenachází na území Pardubického kraje.

Rakušan zároveň uvedl, že integrace romských utečenců je v mnohém náročná. „Jejich potřeby a požadavky na ubytování jsou velmi specifické,“ řekl Rakušan. Romští uprchlíci si nepřejí být rozdělováni a do země přicházejí velké rodiny, které chtějí zůstat pohromadě.

Krásné dívky, uhlazení pánové, krásné kostýmy.
OBRAZEM: Tak se v Chrudimi tančilo. Vraťme se o desítky let nazpátek

Takový požadavek považuje za pochopitelný vedoucí marketingového oddělení organizace Romodrom Veronika Kuželková. „Romské rodiny jsou početnější, než jsme zvyklí. Je logické, že chtějí zůstávat pohromadě a nechtějí se odloučit,“ popsala Kuželková, která zároveň zmínila, že integrace romských obyvatel vyžaduje odlišné přístupy.

Zpřetrhání rodinných vazeb považuje za nežádoucí také Jiří Pitaš, ředitel SKP Centra, které mimo jiné pomáhá lidem z vyloučených lokalit. „Nyní je však těžké kvalifikovaně posoudit, jak tuto skupinu obyvatel správně integrovat. Neznáme charakteristiku, specifika či jazykovou vybavenost těchto lidí,“ konstatoval. Organizace je podle něj připravena pomoci. „Nicméně, aby byla taková pomoc efektivní, je zapotřebí součinnost více subjektů,“ dodal.