Pardubická univerzita v pátek udělí dva čestné doktoráty

PhDr. Jiří Holba, Ph.D. (1953) 

Doctor honoris causa Univerzity Pardubice za mimořádný přínos k rozvoji české orientalistiky a religionistiky, za dlouhodobou podporu katedry religionistiky a později Katedry filosofie a religionistiky Fakulty filozofické UPCE a za osobní statečnost a angažovanost ve všech oblastech života.

close info Zdroj: Paměť národa zoom_in Jiří Holba

Kvůli neochotě přizpůsobit se požadavkům a ideologii komunistického režimu se Jiří Holba nejprve vyučil elektromechanikem a pracoval jako elektrikář, závozník, domovník, zahradník, dobrovolný pečovatel a topič. Po přestěhování z rodné Bystřičky na Valašsku do Prahy v roce 1977 se pohyboval v undergroundovém a disidentském prostředí a ocitl se v hledáčku Státní bezpečnosti. Podílel se na přepisování a rozšiřování samizdatové literatury, v roce 1979 se neúspěšně pokusil o emigraci. Poté se začal zajímat o Indii, její náboženství a filosofie. Teprve po pádu režimu si v roce 1992 dodělal maturitu a začal studovat na vysoké škole – nejprve obor Sanskrt na Indologickém ústavu, později doktorské studium filosofie na Ústavu filosofie a religionistiky, oboje na Filozofické fakultě UK v Praze. Doktorský titul tak mohl získat až v téměř padesáti letech. Působil jako odborný asistent na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK a zároveň jako vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Absolvoval v letech 2009–2015 magisterské studium západní filosofie na Ostravské univerzitě. Akademie věd v letošním roce jeho dlouhodobé úsilí ocenila svým nejvýznamnějším oceněním, čestnou medailí De scientia et humanitate optime meritis, za zvláště záslužnou činnost v oblasti vědy a humanitních idejí. Jiří Holba výrazně přispěl k etablování buddhistické filosofie jako osobité myšlenkové tradice; navázal tak na – v českém prostředí zcela ojedinělé – působení Egona Bondyho. Jiří Holba se zabývá košatým prostředím buddhistických filosofických škol, jeho doménou je však mahájánový buddhismus, zejména jeho etické, náboženské a filosofické aspekty. Mezi nejvýznamnější Holbovy počiny v českém kontextu patří bezesporu pořízení komentovaného překladu Diamantové sútry, ale rovněž zpřístupnění dalších textů mahájánového buddhismu či jejich odborných komentářů českému čtenáři; v mezinárodním prostředí jsou to pak odborná pojednání o konkrétních otázkách buddhistické filosofie, ale i Holbovo působení na řadě zahraničních univerzit (např. na University of Lausanne, Harvard University či Emory University).

S Univerzitou Pardubice pojí Jiřího Holbu dlouhodobá spolupráce. Když zde byla v roce 2000 založena katedra religionistiky, pravidelně na ní externě vyučoval a působil jako člen redakční rady časopisu Pantheon. Když se pak v roce 2020 katedra zcela transformovala a sloučila s katedrou filosofie do jednoho pracoviště, katedry filosofie a religionistiky, opět pomáhal s revitalizací religionistického pracoviště a přechodem na nové studijní programy. Katedru filosofie a religionistiky podporuje nejen pedagogickým působením, ale rovněž zasedáním ve státnicových komisích, vedením závěrečných prací a mnoha podnětnými rozhovory nejen o situaci české religionistiky, ale i akademického prostředí a společnosti obecně.

Prof. PhDr. Bohuslav Mánek, CSc. (1946) 

Doctor honoris causa Univerzity Pardubice za mimořádné zásluhy o rozvoj české anglistiky, propagaci oboru a za osobní nasazení při podpoře etablování dnešní Katedry anglistiky a amerikanistiky na Fakultě filozofické UPCE.

close info Zdroj: Univerzita Pardubice zoom_in Bohuslav Mánek

Anglista, literární historik a překladatel, který se dlouhodobě zabývá dějinami anglické literatury, anglickým romantismem, recepcí anglické literatury v české kultuře či dějinami a teorií překladu.

Bohuslav Mánek se narodil v Hradci Králové, vystudoval bohemistiku a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tam v semináři profesora Felixe Vodičky obhájil diplomovou a později rigorózní práci, obě s tematikou moderní poezie. Vzhledem k tehdejší situaci nemohl pokračovat v literárněvědné práci v některé z takto orientovaných institucí, a tak v letech 1971 až 1992 vyučoval na Katedře cizích jazyků Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V této době překládal odborné práce, publikoval učebnici angličtiny pro farmaceuty a ve spolupráci s dalšími katedrami jazyků přispěl do anglicko-českého a česko-anglického slovníku lékařské a farmaceutické terminologie. Díky pochopení vedení fakulty se vedle toho mohl věnovat literárněhistorickému a translatologickému výzkumu literatury 19. a 20. století, takže v roce 1984 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obhájil kandidátskou dizertaci o českých překladech anglické a americké poezie v májovském období. Jeho další výzkum vyústil v publikaci První české překlady Byronovy poezie, kterou se habilitoval na téže fakultě v roce 1992. V témže roce přešel přednášet anglofonní literatury na tehdy postupně budovanou katedru anglického jazyka a literatury na nynější Univerzitě Hradec Králové, kde v devadesátých letech působil i jako prorektor pro vědu a výzkum. I nadále se zde soustřeďuje na českou recepci anglofonních autorů, např. Shakespeara, Emersona, Wellse a Joyce. Na základě řízení na Filozofické fakultě Univerzity Palackého byl v roce 2008 jmenován profesorem dějin anglické a americké literatury.

Mezinárodně pracoval jako delegát Akademie věd ČR a Grantové agentury ČR v sekci humanitních věd agentury European Science Foundation. Jeho působení v redakčních radách časopisů, v odborných společnostech a především v Kruhu moderních filologů bylo oceněno Čestným uznáním Mezinárodní federace profesorů živých jazyků (FIPLV) roku 2021. Vedle desítek akademických prací také překládá.

Na Univerzitě Pardubice stál Bohuslav Mánek u přerodu původního tzv. fast tracku, tedy účelově vzniklého krátkodobého programu určeného k rychlé přípravě učitelů angličtiny v porevolučních letech, na plnohodnotný studijní program. Z původního tříletého tzv. fast tracku se však na UPCE i díky působení prof. Mánka vyvinuly čtyři studijní programy a dva programy celoživotního vzdělávání. Tyto studijní programy jsou dva na bakalářském stupni – Anglický jazyk pro odbornou praxi a Anglický jazyk pro vzdělávání (nově akreditované jako dvě specializace široce koncipovaného bakalářského studia), a dva jsou navazující magisterské – Anglická filologie a Učitelství anglického jazyka. Na UPCE vyučoval až do roku 2016, takže zde vedl a oponoval desítky bakalářských a magisterských prací.