Mluví česky, ale většinu svého života strávila ve Francii. MAGDALENA BRIDE má českou maminku a francouzského tatínka.
Do rodné země se vrátila před dvěma lety a podle všeho si nenechá ujít ani šestý ročník Multikulturního týdne, který se až do konce týdne koná ve městě perníku a jehož součástí bude i Francouzský den pořádaný Francouzskou aliancí Pardubice, s níž Magdalena spolupracuje.

Mluvíte česky, žijete v Česku, ale ještě nedávno byla vaším domovem Francie. Jaké máte české kořeny?
Narodila jsem se v Čechách. Pochází odtud i moje maminka, otec je Francouz. V Čechách jsem žila dva roky, pak jsme se odstěhovali do Francie. Tam jsem studovala, pracovala, bydlela. V Pardubicích jsem teď už dva roky.

Proč jste se rozhodla přestěhovat právě do Pardubic?
Důvodem bylo srdce. Jinak bych si spíš vybrala třeba Prahu nebo Brno, protože jsem byla zvyklá na větší města, než jsou Pardubice, ale líbí se mi tady.

Co se vám na Pardubicích líbí?
Líbí se mi tu hlavně příroda a cyklostezky.

Co vám zde naopak z Francie chybí?
Chybí mi moře, mořské plody, ryby, dobré šampaňské, kvalitní sýry a zákusky.

Co bylo pro vás největším překvapením po návratu do Čech?
Je tu ještě stále znát duch komunismu. Některá města pořád mají typickou komunistickou architekturu, i když se to mnohde snaží změnit. Asi bude ještě dlouho trvat, než se těchto odkazů minulosti zbavíme. Ve Francii takové problémy nejsou. Proto jsem z toho trochu smutná, když vidím, že v Česku toto neradostné dědictví ještě přetrvává.

Jak na vás působí Češi? Byl problém se zpátky integrovat?
Jak v čem. Lidé tady jsou na mě docela hodní, pomáhají mi. Zpočátku jsem totiž moc česky neuměla. Teď už je to snad lepší. (usmívá se)