Pardubické krematorium začátkem letošního roku zařadila vláda mezi národní kulturní památky.
Oficiálně sice budova architekta Pavla Janáka vstoupí do této vybrané společnosti až od 1. července, ale už v úterý se uskutečnilo slavnostní setkání, které tuto významnou událost v životě této unikátní stavby připomenulo.
Budova má za sebou generální opravy
„Jsme samozřejmě rádi, že pardubické krematorium bylo jako čtvrtá památka v kraji zařazena mezi osmatřicet objektů, které jsou po celé republice vyhlášeny národní kulturní památkou,“ řekl Josef Kubát, předseda představenstva Služeb města Pardubic, v jejichž majetku je rondokubistická budova krematoria od roku 1998.
„Jsem přesvědčen, že rozhodnutí tehdejší Rady města Pardubic bylo správné. Služby města Pardubic začaly se systematickou a zároveň nutnou obnovou. Byla provedena generální rekonstrukce budovy a instalována nová technologie žehu,“ vyjmenoval Josef Kubát.
„Vznikla malá obřadní síň a důstojné prostředí pro smuteční hosty. Rekonstrukce byla zakončena v roce 2009 celkovým nákladem dvaceti milionů korun, a to generální obnovou fasády,“ pokračoval předseda představenstva Služeb města Pardubic.
„Neobvyklá architektura pardubického krematoria po jeho dokončení v roce 1923 firmou Karla Kohouta a Jaroslava Krupaře podle návrhu architekta Pavla Janáka vzbudila tolik emocí. Dnes je ale známá po celé republice,“ podotkl Josef Kubát.
O filmové projekce byl nebývalý zájem
Pardubické krematorium se dostalo do povědomí širší veřejnosti mimo jiné i díky filmu Spalovač mrtvol, který se zde zčásti natáčel. Právě kultovní snímek režiséra Juraje Herze, jenž v Pardubicích vznikal před dvaačtyřiceti lety, byl jedním z hlavních lákadel včerejšího Dne otevřených dveří. „O projekce byl nebývalý zájem,“ sdělil vedoucí divize Pohřební služby a krematorium Pavel Ježek.
„Návštěvníci si mohli v úterý prohlédnout nejen historickou a novou malou obřadní síň, ale také technické zázemí krematoria,“ nechal se slyšet Pavel Ježek.
