V současnosti jedno z nejbohatších archeologických nalezišť Pardubicka – Mikulovice - vydalo opět další zajímavý nález. Před několika dny zde archeologové při záchranném výzkumu vykopali hrob s urostlým mužem, který pochází z doby, kdy na našem území žili Keltové.

„Jedná se o nález kostrového hrobu, který patří muži z doby laténské. Hrob pochází ze staršího laténského období, periody, kdy východní Čechy byly ještě z větší části obsazeny obyvatelstvem starší kultury halštatské. Je to z této doby ojedinělý nález v pardubickém okrese,“ říká archeolog Východočeského muzea v Pardubicích Radko Sedláček, který se mikulovické lokalitě soustavně věnuje. Na bývalých polích v okolí původní zástavby vesnice totiž vyrůstají nové rodinné domky a archeologové se snaží zachránit, co se dá. Na místě, které bylo obýváno lidmi již od starší doby bronzové.

Nechyběly šperky

Podle Radko Sedláčka je poslední významný objev zajímavý z několika pohledů. „Určitě za zmínku stojí výbava, kterou tvořil železný a bronzový šperk v podobě prstenu, spony a náramku,“ říká pracovník muzea. Upoutala ho rovněž velikost muže, který měřil odhadem kolem 185 centimetrů. „I na dnešní populaci je to ne zcela malý vzrůst. V té době to jistě bylo takové určité maximum. Rozhodně se jedná o většího jedince. Svalové úpony na kosterním pozůstatku ukazují, že šlo o muže, který byl obdařen poměrně solidní svalovou výbavou. Nicméně tomu, abychom hodnotili tento hrob jako bojovnický, schází typická věc, což je zbraň v podobě meče. Tu jsme zde bohužel nezaznamenali. Spíše bych nález označil jako pohřeb dospělého muže,“ podotýká.

Archeologové včera po zdokumentování hrobu kostru vyzvedli, převezli do Východočeského muzea v Pardubicích. Následně se podrobí analýze antropologů. „V Mikulovicích se jedná o první doklad keltského osídlení, respektive osídlení z doby laténské, protože etnická příslušnost je v archeologii vždycky velmi sporná,“ dodává Radko Sedláček.

Na svazích pod mikulovickým kostelíkem se přitom vloni našly v zemi i jiné nečekané pozůstatky lidí či jejich činnosti. Zejména keramika z římského období, pravděpodobně pocházející z dílny na území dnešní Francie, či hrob skrčence pohřebeného v zásobní jámě a uloženého tzv. vampirickým způsobem. Hruď i tělo měl totiž muž zatížené dvěma kameny.