Vítězkou sobotního závodu V.I.P. osobností na dřevěných koních, který se konal na pardubickém dostihovém závodišti jako součást Britského dne, se stala plavkyně Yvetta Hlaváčová na koni s příznačným názvem Victoria. „Moje pudy a ambice se projevily už od začátku,“ líčila hlavní favoritka netradičního dostihu, který byl zároveň kvalifikací na Velkou pardubickou. „Konečně jsem vyhrála nějakou kvalifikaci,“ usmála se známá plavkyně.

Taktika? Nejíst!

„Asi v půlce závodu jsem trochu znejistila, jestli vyhraji, ale pak jsem nahodila vytrvalecké tempo a na jistotu dojela do cíle,“ pravila dlouhonohá sportovkyně, která prý cítila velkou psychickou podporu svého koně. „Protože jsem pověrčivá, vybrala jsem si Victorii. Říkala jsem si, že s ní by to mohlo vyjít,“ vyprávěla vítězka klání, které se odehrálo v cílové rovince.

„Původně jsem měla v úmyslu na závod trénovat. Chtěla jsem se prohnat doma na koštěti, abych natrénovala techniku, ale ve finále jsem zvolila taktiku závodních koní – celý den nejíst, abych pak mohla jít do plných obrátek,“ Yvetta Hlaváčová, která má pozitivní vztah i k živým koním. „Nikdy jsem na žádném sice nezkoušela jet, ale je to úžasné zvíře. Na dostizích mě fascinuje souhra koně a jezdce,“ podotkla plavkyně, která účastí v tomto dostihu zároveň podpořila dobrou věc.

Tato akce totiž byla součástí projektu Medela. Ten je jednou z aktivit nadačního fondu Asante Kenya, který založila Lejla Abbasová. „Naším cílem je zlepšit život dětem, které se ocitly v těžkých životních situacích, a to na všech kontinentech,“ uvedla Lejla Abbasová. „Podporujeme například Školu praktického vzdělávání pro dívky v Grozném, vakcinaci školáků v obci Tuum v Keni, kurzy tradičního mayského léčitelství v Guatemale či projekt Múzy dětem v České republice,“ sdělila moderátorka.

„Chtěli jsme nabídnout alternativu ke klasickým benefičním sportovním kláním, jako jsou různé golfové či tenisové turnaje. Domnívali jsme se, že dostih na dřevěných koních je natolik specifický, že by mohl vzbudit ohlas a zájem,“ nechala se slyšet Lejla Abbasová.

„Pardubické závodiště jsme si vybrali proto, že je tu vždy na dostizích velmi výrazný program a navíc jsem znala člověka, který znal předsedu představenstva pardubického Dostihového spolku Miroslava Petráně. Ten nám s touto akcí vyšel neuvěřitelně vstříc, za což jsme mu moc vděční,“ vyjádřila se bývalá moderátorka noční show „nováckého“ Big Brothera, jejíž otec pochází ze Súdánu.

Stříbro v kvalifikaci vybojovala s koněm Dominátor modelka Kateřina Průšová. „Charita mi není cizí. Sama se také v tomto směru angažuji. Navíc mě oslovila má kamarádka Lejla Abbasová, takže jsem nabídku ráda přijala. Dostih na dřevěných koních je dobrá recese. Na živého bych se asi neodvážila, mám z nich obrovský respekt,“ přiznala Miss České republiky z roku 2002, která do Pardubic zavítala rovnou z věhlasného filmového festivalu v Cannes.

„Jsem z něj ještě celá omámená. Na nějaký speciální trénink jsem neměla čas. Ale když jsem byla malá, tak jsme dřevěné koně mívali doma,“ doplnila čtyřiadvacetiletá kráska.

Andrlová trénovala na koštěti, seriálová Digi doma v posteli!

Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Přesně toto heslo naplnila moderátorka Eva Aichmajerová při sobotním závodě V.I.P. osobností na dřevěných koních, který se konal na pardubickém dostihovém závodišti jako součást Britského dne.

„Na své poslední místo jsem pyšná. Důležité bylo hlavně doběhnout. Nechtěla jsem, aby mě odnášeli na nosítkách, to by byl trapas,“ svěřila se Eva Aichmajerová, kterou však ve štychu nenechala její kamarádka, herečka Míša Mauerová. „Byly jsme domluvené, že mě v případě, že na trati nastane nějaký problém, zachrání. Naštěstí to dodržela,“ konstatovala bývalá moderátorka „novácké“ reality show Big Brother.
„Před závodem jsem absolvovala speciální trénink v podobě dvouapůlhodinového pózování s koněm. Také jsem měla perfektně nacvičený úsměv do cíle, ale protože byla cílová rovinka neskutečně dlouhá, musela jsem ho použít zhruba v polovině,“ vtipkovala Eva Aichmajerová, která prý živým koním moc nevěří. „Cokoliv má hlavu vyšší než já, tomu nevěřím,“ žertovala moderátorka.

To Míša Mauerová má k živým koním vztah kladný. „Nejradši se ale o ně starám a jsem nohama pevně na zemi. Jakmile je mám ve třmenech, jsem nejistá a kůň to cítí. Při škole jsem však absolvovala jezdecký výcvik. Zvířata si mě navždy získala a hrozně mi voní,“ vyprávěla představitelka Digi Stránské v televizním seriálu Ulice. „Na závodišti jsem už po několikáté, je to skvělý adrenalinový zážitek, navíc v Pardubicích mají dostihy úžasnou tradici, ale že bych tyto akce nějak vyhledávala, to ne,“ prohlásila Míša Mauerová, která prý na dostih na dřevěných koních tvrdě trénovala. „Před spaním jsem v posteli propínala špičky a paty asi devětsetkrát za sebou,“ smála se.

Aby nešlo o život!

Tuto akci prý podpořila ráda. „Byla smysluplná, zábavná a navíc motivující k tomu, aby člověk podal nějaký sportovní výkon, když viděl dlouhé nohy Yvetty Hlaváčové,“ nechala se slyšet Míša Mauerová, která v dostihu změřila síly i s bývalým členem skupiny Lucie Michalem Dvořákem.
„Můj kůň trošku zaspal start. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem zvolil příliš hluboké podkovy,“ přemítal muzikant, který dostih absolvoval ve fotbalovém dresu a v kopačkách. „Počítal jsem, že bude po dešti a že oranice bude kapku hlubší,“ podotkl.

Se svým dřevěným koněm měl problémy už na startu. „Chvíli běžel pozpátku, ale pak se umoudřil a vyrazil dopředu. Ke konci se mi pak podařilo dostat se i do cvalu, tam jsme pár vteřin nasbírali, ale bohužel už to nebylo nic platné. Ale dojet ve středu pole v takové konkurenci je dobré,“ shrnul Michal Dvořák.

Dřevěného koně osedlala také herečka Ivana Andrlová. „Trochu jsem se bála, aby nám nešlo o život, protože koňům to tentokrát bylo jedno,“ pravila. „Celá akce mi přišla jako dobrý nápad. Jsem ráda, že jsem ji mohla podpořit v tak příjemném prostředí a za tak zábavných podmínek,“ poznamenala herečka, která prý doma zkoušela trénovat. „Sedla jsem si na koště a zjistila, že to nebude tak jednoduché, jak to vypadá,“ přiznala Ivana Andrlová, která prý koně měla od malička moc ráda. „Hrozně jsem si přála nějakého mít. Pak jsem slevila i na houpacího, ale na něj už jsem byla zase moc velká. Tak jsem si tehdy alespoň vymohla, že pojedeme na Velkou pardubickou. Pocházím z Chocně, takže jsme to ani neměli daleko. Ale od té doby jsem tu nebyla, takže jsem se do Pardubic opravdu těšila.“