Zjistilo se, že se jedná o pravé figurky vyrobené ve Středomoří mezi 7. stoletím před naším letopočtem a 4. stoletím našeho letopočtu.

„Figurky byly stále v evidenci, akorát nikdo neměl čas se tím více zabývat. Bylo nám jasné, že to nejsou české figurky, ale osobně jsem si nemyslel, že jsou pravé. Byl jsem skutečně překvapen, že to jsou originály z Egypta,“ uvedl správce přeloučských muzejních sbírek Matěj Pešta.

O pomoc s určením původu figurek se přeloučské muzeum obrátilo na odborníky z Českého egyptologického ústavu a Univerzity Karlovy. Ukázalo se, že se z části jedná o figurky, které symbolizovaly egyptské bohy. „Také ale představovaly dárce. Figurky putovaly do hrobů nebo svatyň, aby ti lidé byli v blízkosti boha,“ vysvětlil Matěj Pešta.

Pohřební výbava

Nejstarší je figurka vešebta ze 7. až 4. století před naším letopočtem. „Jako součást pohřební výbavy byla zřejmě uložena ve skříňce v pohřební komoře hrobky. Tato skříňka mohla obsahovat až 401 kusů figurek – 365 dělníků a 36 dozorců, kteří symbolicky pracovali za zemřelého každý den v roce,“ řekl správce sbírek.

Jak se figurky dostaly do Přelouče, zůstává záhadou. „V přírůstkové knize o tom nemáme žádné podrobnější informace. Pouze u jedné z nich je napsáno, že je to figurka z Kairy, tedy Káhiry. To nás přivedlo na to, že byly z Egypta. Máme několik teorií, kdo je věnoval. Mohl to být nějaký cestovatel z Přeloučska, který kolem Egypta proplouval nebo tam přímo pobýval. Alois Topič jezdil přes Suezský průplav, navštívil i město Port Said v Egyptě. Dále Jan Vozáb byl námořník z Kojic, který objel kus světa, byl dokonce i na pyramidách. Nebo to mohl být Josef Topič, jenž cestoval do Austrálie přes Suezský průplav. Ten se ale do Čech moc nevracel, takže u něj je šance menší. Také to mohl být Karel František Ludvík, který žil deset let v Etiopii. Stejně tak to ale mohl být kdokoli jiný, třeba dělník, který pracoval na stavbě cukrovaru v Egyptě,“ přiblížil Matěj Pešta.

Odcizeno z nalezišť

V dnešní době se může zdát neuvěřitelné, že figurky kdysi mohl někdo koupit na trhu v Egyptě. „Prodejci je odcizili z nalezišť. Bylo naprosto legální je tehdy koupit a vyvézt do ciziny. Dnes už to nejde. V přepočtu na dnešní peníze by figurka stála 300 korun,“ konstatoval Matěj Pešta. Dnes je však hodnota figurek nevyčíslitelná.

Muzeum by rádo figurky jednou vystavilo. Stále však funguje v provizoriu a nemá výstavní prostory. Přesto si nález mohou zájemci prohlédnout. „Pokud by je chtěl někdo vidět, klidně mu je předvedu u sebe v kanceláři,“ dodal Matěj Pešta.