Zápisy do mateřských škol sice již dávno skončily, řada rodičů ale dosud neví, kam své malé ratolesti po prázdninách umístí. Dětí je totiž hodně, ale míst v mateřských školkách málo. V řadě z nich tak musejí děti odmítat.

Opačný problém mají ovšem ve Slepoticích na Holicku. Obec tam provozuje mateřskou školku, jejíž kapacita je dvacet pět dětí. Podle starostky Jany Bořkové je však dosud přihlášeno na celodenní pobyt jedenáct dětí. „Důvodem je nedostatek mladých rodin v naší obci. V minulých dobách se zde téměř nestavělo a mladí odcházeli. Snad se to v dalších letech zlepší,“ vysvětluje nedostatek dětí starostka Bořková s tím, že obec nechce za žádných okolností školku zavřít. „To už bychom ji nikdy neotevřeli,“ podotýká Jana Bořková.
Slepotice jsou součástí Svazku obcí Loučná, a proto se vedení obce dohodlo s obcí Spojil a městem Sezemice, kde nemají umístěné děti, na vzájemné výpomoci. „Domluvili jsme se, že společnými finančními náklady zajistíme dopravu dětí do slepotické mateřské školky a zpět. Děti budou mít samozřejmě zajištěno vše, co je k jejich přepravě potřeba, včetně doprovodu fundované osoby, která zajistí bezpečnost,“ řekla Jana Bořková.

„Byla by škoda, aby rodiče této možnosti nevyužili, když nemají kam umístit děti. Naše školka je rodinná, mladší i starší sourozenci mohou zůstat spolu, takže děti nejsou od sebe odtrženy,“ dodala slepotická starostka.

Ředitelka Ludmila Jelínková navíc upozorňuje na sepětí školky a vesnice. „Venku jsme vlastně pořád v přírodě, nejezdí zde moc aut, chodíme se dívat na zvířátka, víme, kde se narodilo telátko a podobně. Dětem také nabízíme kurz hry na flétnu, od příštího roku výuku anglického jazyka a cvičení rodičů s dětmi,“ uvedla Ludmila Jelínková „Mateřská školka ve Slepoticích má stabilní ložnici, vlastní jídelnu, rozsáhlou zahradu s venkovními atrakcemi a tělovýchovnými pomůckami. „Uvnitř si děti hrají ve dvou velkých místnostech, aniž by se navzájem skupiny rušily,“ pokračovala ve výčtu pozitiv ředitelka Jelínková.

A jak jsou spokojené samotné děti? „Mně se tady nejvíc líbí práce a když si můžeme hrát na zahradě. Můžeme se tam vyřádit. Mně se zase líbí hračky. A mně, že nám paní učitelka pouštěla pohádky,“ překřikují se kluci, kteří v září nastoupí do první třídy základní školy v Moravanech. „Je to prostě fajn školka,“ zakončuje malý Vojta.

Lukáš Peška