Ve kterých městech či vesnicích nejvíc šíří koronavirus? Epidemie už má tak masivní komunitní šíření, že se z mapy ztrácejí dřívější jasná ohniska a zároveň i bílá místa bez jediné nákazy.

Při jarní vlně se lidé vyhýbali městům, kde byl obecně mnohem větší podíl infikovaných. Dnes je to ale již skutečně jedno, covid je prakticky všude. Některé malé vesnice v Česku mají nakaženého i každého pátého obyvatele, jinde je doposud „čisto“.

V našem kraji je nyní celkově nemocných 1,02 procenta obyvatel. Tedy přesněji, ke včerejšku to bylo již 5314 lidí, přičemž Pardubický kraj má 523 tisíc obyvatel. A počty nemocných stoupají v kraji rychlostí zhruba 600 lidí za den. Zároveň se jich ale kolem 200 denně naopak uzdraví.

Pro srovnání, každoroční obyčejná chřipková epidemie je vyhlašována, když nemocnost přesáhne 1700 případů na 100 tisíc obyvatel. Nyní jsme zhruba už na 60 procentech tohoto počtu. Vzhledem k rychlému šíření nákazy není ani podstatné, která obec je na tom nyní nejhůř. Zítra bude vše jinak.

Třeba krajská metropole je navzdory vyšší koncentraci lidí a tedy většímu nebezpečí přenosu na průměru. Podle včerejších dat má v 91tisícových Pardubicích covid nyní 996 lidí.

A na druhé straně jsou obce nebo městské části, kde s čísly zamává jedna přivlečená infekce. Koronavirus se například minulý týden prohnal Domovem seniorů Drachtinka v Hlinsku. Začalo to u jednoho klienta, během tří dnů nastala v ústavu personální nouze.

„Z následujícího plošného testování pak vyšlo 95 pozitivně testovaných, převážná část byli klienti. Mnoho z nich nemělo vůbec žádné nebo jen lehké příznaky, těžší průběh postihl sedm z nich,“ uvedla ředitelka domova Miroslava Kábelová.

A co je zajímavé: Mnozí z pozitivně testovaných měli rýmu. „Není pravda, že rýma neznamená covid. Osobně jsme se přesvědčili, že toto dlouhodobě užívané vodítko pro vyloučení koronaviru není pravdivé,“ uvedla ředitelka. Dodala, že mezi lehké příznaky patřila třeba i krátce trvající zvýšená teplota.

„Kdyby u nás neproběhlo plošné testování, u mnohých klientů bychom nákazu ani nezjistili,“ dodala ředitelka.

Právě v desetitisícovém Hlinsku, i kvůli Drachtince, vylétl počet nemocných od počátku října šestnáctkrát na současných 290 lidí.

Bezpříznakoví lidé jsou problém, nákazu totiž roznášejí dál. Epidemiologové se tak shodují, že skutečné počty nakažených jsou mnohem vyšší, než vyplývá z dat. Část nákaz se nedaří odhalit, hlavně kvůli přetíženému trasování. Nakažených je tak v Česku možná nikoliv uváděných 170 tisíc, ale minimálně půl milionu.

Matoucí v této souvislosti mohou být odlišné statistiky Ministerstva zdravotnictví a krajské hygienické stanice. Zatímco hygienici uvádějí počty všech nyní nemocných, jiné zdroje pracují s počty čerstvě nakažených za poslední týden. Nemoc však může trvat mnohem déle.

Nákaza podle regionů

V jednotlivých obcích a městech se počty nakažených mění každý den tak rychle, že nemá smysl zjišťovat, kde jsou na tom právě nejhůř a kde nejlíp, když zítra bude vše jinak. O něco stabilnější obrázek vyplývá ze srovnání mikroregionů, resp. malých okresů.

V Pardubickém kraji je už dva týdny nejpostiženější Vysokomýtsko, kde jsou aktuálně nakažená téměř dvě procenta lidí, konkrétně v přepočtu na 100 tisíc obyvatel tu je 1858 pacientů. Jen o málo lépe je na tom sousední Litomyšlsko, Orlickoústecko, Poličsko a zmíněné Hlinecko. Ostatní mikroregiony mají mezi 900 a 1500 aktuálními případy na 100 tisíc obyvatel, vůbec nejlépe na tom je Králicko se 700 případy na 100 tisíc obyvatel.