Zastupitelstvo města Pardubice se už měnit nebude. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ve čtvrtek zamítl stížnost Hnutí Fair play a strany Naše Pardubice - „Nechme město rozkvést“.

Stížnost, kterou podali soud hodnotí jako nedostatečně důkazně doloženou, pozdě podanou a založenou na doměnkách. Odmítá i návrh na zneplanění hlasování a jeho opakování, protože ani předkladatelé nebyli schopni takto velmi závažný zásah do voleb dostateně odůvodnit. "Soud totiž není žádným „kontrolním“ orgánem, který by na základě takových dojmů, pocitů či nevěrohodných podezření byl povinen provádět automaticky požadovanou kontrolu volebních výsledků," říká k tomu doslova senát krajskému soudu.

"Dle mého se nevyrovnal soud s tím, co jsme navrhovali. Všechno co se soudu nehodilo, si znevěrohodnil. Nemám pocit, že se soud se všemi důkazy vyrovnal tak, jak by měl a přijde mi to zvláštní," uvedl v reakci Filip Sedlák, lídr strany Naše Pardubice.

Málo důkazů, doměnky a na poslední chvíli

Soud zcela odmítl návrh na přepočítávání hlasů všech 92 volebních okrsků. V odůvodnění to vysvětluje především nedostatečným množstvím připravených podkladů. Výpovědi údajných svědků soud nebere na zřetel, neboť je v daném případě nejde z pohledu soudu brát jako svědectví, ale pouze jako tvrzení a to není totéž, co důkaz. Stručně řečeno - tvrzení "já si myslím" opravdu nestačí.

"Je … vždy v zájmu navrhovatele, aby již v návrhu, podaném v zákonné lhůtě, uvedl dostatek skutkových a právních tvrzení, tj. aby uvedl veškeré skutkové a právní důvody, na základě kterých si navrhovatel nejen sám laicky myslí, že došlo k porušení volebního zákona, ale jím uvedené skutkové a právní důvody musí být již samy o sobě schopny vyvolat úvahu soudu o závažném porušení volebního zákona zmíněné intenzity, přičemž pro úspěšnost návrhu nestačí uvést jen pouhá podezření či pochybnosti týkající se porušení volebního zákona," praví krajský soud k nedostatkům v podkladech.

Navíc podání přišlo na poslední chvíli, pouhých patnáct minut před uplynutím zákonné lhůty. Doplnění podkladů požadované soudem do zákonné lhůty proto reálně ani možné nebylo.

Ani přepočívátání hlasů soud nebere jako schůdnou cestu a poukazuje na fakt, že soud může jednotlivá pochybení posoudit, ale už neslouží k tomu, aby je za předkladatele sám vyhledával. Stížnost přitom opakovaně požadovala přepočítání všech hlasů v 92 volebních okrscích.

"Soud totiž není nějakým dalším volebním orgánem ve volebních věcech, či snad nějakým dalším státním orgánem pověřeným k všeobecnému dozoru nad volbami, jenž by byl povinen ex officio, nad rámec skutkových a právních tvrzení v návrhu, vyhledávat jednotlivá porušení volebního zákona a zjednávat nápravu," konstatuje v odůvodnění krajský soud.

"Dle výsledků voleb jsme měli voličů v okrsku 7 a přitom nám posléze 15 lidí potvrdilo, že nám hlas dali. Jak to jinak máme doložit? Sedmnáct hlasů nám chybělo do dosažení zastupitelstva. Dle nás šlo o stav, kdy i malá chyba mohla změnit výsledek voleb. V možnostech důkazů jsme ale velmi limitováni," dodává Filip Sedlák.

Pro opakování voleb musíte mít opravdu vážné důvody

"Je … nutné mít na paměti, že každý navrhovatel nemusí být veden snahou o dosažení již výše zmíněného cíle, ale může být motivován svým osobním zájmem, určitými negativními zkušenostmi z průběhu voleb, vlastními dojmy či pocity, které mohou vyvolat jen pouhá podezření atd," vysvětluje soud a zároveň zcela odmítl i další část podaného návrhu - totiž zrušení voleb a opakované hlasování s tím, že by šlo o velmi zásadní zásah do voleb, pro který nejsou dostatečné a závažné důvody.

Mezi stížnostmi, které měly údajně ovlivnit výsledky voleb, totiž byla například i nefunkční tiskárna ve volební místnosti, nebo že při sčítání někdo omylem do místnosti vešel.

"Právní prostředky v podobě zneplatnění voleb či zneplatnění hlasování považuje soud za zcela výjimečné a mohou být soudem aplikovány ve výjimečných případech, při zcela zřejmých, závažných porušeních zákonných pravidel volebního procesu," konstatuje k tomu soud a znovu konstatuje, že pro tak závažné kroky, jako je opakování voleb, je třeba přinést dostatek důkazů a ne jen osobní dojmy, které jsou z právního hlediska nepodstatné.

"My můžeme navrhovat jen co je v zákoně – zneplatnění voleb, hlasování nebo kandidáta. Soud se s tím mohl vypořádat vypsáním voleb jen v určitých okrscích, případně přepočítat v jednotlivých okrscích," domnívá se Filip Sedlák s tím, že ještě další kroky v tomto sporu ještě zvažuje.

"I kdyby krajský soud vycházel z presumpce správnosti a pravdivosti zmíněných projevů vůle jmenovaných osob, tak by údaje uvedené těmito osobami nemohly vést soud k závěru o takovém hrubém porušení volebního zákona. Navrhovatelé tvrzeními zmíněných osob se pouze snaží vyvolat u soudu dojem o nedostatcích v činnosti okrskových volebních komisí a vůbec v návrhu neuvádí, že by údajná pochybení skutečně hrubě ovlivnila výsledky hlasování, ale pouze se domnívají možného ovlivnění volebních výsledků v důsledku údajů, které jim „údajně“ tyto osoby sdělily," uvádí na závěr senát krajského soudu.