„Pro nás to byla paradoxně dobrá zpráva, protože jsme chvíli žili v naději, že to urychlí rekonstrukci celé silnice a zlepší bezpečnost v naší obci. Ale jak se zdá, opak bude pravdou a nic nepůjde jednoduše,“ říká Miloš Macháček, který bydlí v rodinném domu v těsném sousedství hlavní tahu z Pardubic na Prahu. „Těžká doprava je dočasně odkloněna, ale málokterý kamion zákaz vjezdu dodržuje a vesele projíždějí zúženou polovinou rozpadlého mostku.“ Jen zázrakem se podle Macháčka stalo, že v době zřícení klenby mostku po něm neprojíždělo žádné vozidlo. Jeho soused stačil havárii bezprostředně nahlásit na policii, a předešel tím případnému zranění.

Vlastník komunikace, kterým je Ředitelství silnic a dálnic, a Správa a údržba silnic, která komunikaci spravuje, předpokládají, že v místě poškozené stavby položí mostní provizorium během několika dnů. Výstavba nového mostku pak odhadem zabere půl roku, k jejímu zahájení ale dojde až po zpracování projektové dokumentace a získání stavebního povolení. Znamená to tedy, že do Volče se co nevidět opět vrátí tisíce vozidel denně včetně těžkých tiráků. Miloš Macháček je přitom přesvědčen, že havárie a uzavření komunikace se dalo využít k tomu, aby silnice postavená v dobách Hitlera mohla projít kloudnou rekonstrukcí, včetně zřízení zpomalovacích prvků. „Myslím si, že označení naší silnice 1. třídou je zavádějící, protože konstrukce silnice málokde splňuje parametry pro bezpečný průjezd kamionů, cyklistů a chodců. Jsou místa, kde se dva protijedoucí kamiony nevejdou na vozovku. Z vesnic se staly tobogany, kterými se řítí automobily devadesátikilometrovou rychlostí. Vůbec nemá cenu měřit rychlost, instalovat blikající světla a vyvíjet jakoukoli represi vůči řidičům, protože bezohledného řidiče zpomalí jedině fyzická překážka, která je funkční i v noci,“ míní Miloš Macháček a dodává: „Domy v naší vesnici jsou tak blízko silnice, že po několika krocích vás doslova sfoukne kamion, za jehož volantem sedí telefonující mladík. Toto je skutečný obraz naší situace.“