Negativní příklad

„Už je to po několikáté, co se před tímto zařízením v Jungmannově ulici povalovaly kusy nábytku, jako byly například vyřazené sedačky, torza regálů či skříní. Takové věci před kontejnery na běžný domovní odpad přece nepatří! Jak je možné, že organizace, která by měla být pro mladé lidi příkladem a má je vychovávat, dovolí svým zaměstnancům či klientům tímto způsobem zaneřádit prostor před svým areálem? Proč tomu nikdo kompetentní nezamezí? Mechanismy na to by určitě byly, vždyť jde přece o organizaci, která je financovaná také z prostředků města a kraje. Myslíte si, že daňovým poplatníkům se toto zbavování se nepotřebného harampádí líbí,“ položil řečnickou otázku čtenář ze sousedství.

„Není to poprvé, co to takto před SKP–Centrem vypadalo. O hluku, který z těchto prostor vychází, ani nemluvě. Ale to by se snad dalo s přivřenýma očima pochopit, když jde o děti ulice,“ konstatoval čtenář.

Co na to říkají zástupci pardubického SKP–Centra, které je jedním z největších poskytovatelů sociálních služeb v kraji? „Je potřeba si uvědomit, že jsme některé klienty i personál převzali po dnes již neexistující organizaci, jež tu působila před námi. Za poslední půl rok jsme se snažili najít principy, které by těmto excesům zamezily. Fakt, že se to stále ještě děje, je porodní bolestí nového systému,“ poznamenal předseda občanského sdružení Jan Vojvodík.

Co to leží u dveří?

„Celou záležitost vnímáme jako problém. Proto nyní zavádíme opatření, která by těmto situacím měla zabránit. Jedná se například o dozor před tímto prostranstvím z naší recepce. Snažíme se klienty naučit, aby se k sousedům chovali vstřícně, nepouštěli si muziku zbytečně nahlas a podobně. Je to však běh na dlouhou trať. Přece jen jde o mladé lidi z různých sociálních prostředí,“ prohlásil Jan Vojvodík, podle něhož je toto území vůbec velmi komplikované.

„Sami před našimi dveřmi uklízíme zhruba jednou týdně lidské výkaly, které nepochází od našich klientů. Věříme však, že situace bude čím dál lepší,“ dodal šéf SKP–Centra.